Syn.: Erigeron acris subsp. podolicus (Besser) Nyman, Trimorpha podolica (Besser) Vierh.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Erigeron podolicus
Rozšíření: Roste v pásu stepí a lesostepí od Panonské nížiny na západě, kde hranice probíhá východním Rakouskem a jižní Moravou, po Ukrajinu, jih Ruska a západní Kazachstán na východě, na jihu po Řecko a Bosnu. U nás se objevuje vzácně na jižní a střední Moravě.
Ekologie: Roste na stepních trávnících, mezích, při okrajích cest, na starších úhorech, převážně na spraši v teplých oblastech. Kvete od července do září.
Erigeron podolicus
Popis: Vytrvalé, řidčeji dvouleté byliny s oddenkem někdy vícehlavým a s přímými lodyhami až 120 cm vysokými, hustě chlupatými, zelenými nebo červeně naběhlými, hustě olistěnými, s internodii v horní části postupně se zkracujícími. Listy přízemní růžice jsou za květu zpravidla zaschlé, lodyžní listy jsou přisedlé, v počtu 25–50, 2,5–4,5krát delší než nad nimi stojící internodium, špičaté, celokrajné, ploché nebo nevýrazně zvlněné, chlupaté, dolní široce kopinaté, horní čárkovitě kopinaté. Úbory jsou válcovité, v počtu 20–50, asi 1 cm dlouhé, zákrov je víceřadý, chlupatý. Okrajové květy jsou jazykovité, o 4 mm přesahující zákrov, do stran rozestálé, sytě růžově fialové. Květy terče jsou trubkovité, žluté, korunní cípy jsou rozestálé. Nažky jsou drobné, jemně chlupaté, s chmýrem.
Záměny: Nejpodobnější jsou jiné druhy z okruhu turanu ostrého (Erigeron acris). Hlavními znaky turanu podolského jsou bohaté olistění s krátkými internodii (mezičlánky), chlupatost a doba květu. Už vzdáleněji jsou podobné jiné turany.
Ohrožení a ochrana: Český Červený seznam (2012) řadí tento druh ke kriticky ohroženým (C1b). Na Slovensku je z hlediska ohrožení klasifikován jako nedostatečně prostudovaný (DD).
Erigeron podolicus
Erigeron podolicus
Erigeron podolicusErigeron podolicus
Erigeron podolicus
Erigeron podolicus
Fotografováno dne 2. 7. 2016 (Újezd u Brna, nedaleko PR Špice).