Syn.: Eriogonum angustifolium Nutt., Eriogonum gyrophyllum Nutt., Eriogonum umbellatum Benth., nom. illeg.
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité
Eriogonum heracleoides
Rozšíření: Vyskytuje se v pacifické Severní Americe v Britské Kolumbii, ve Spojených státech zasahuje na jih do Kalifornie, na východ do Montany a na jihovýchod po Utah.
Ekologie: Roste na písčitých nebo štěrkovitých stanovištích, v travnatých nebo křovinatých porostech a v dubových nebo jehličnatých lesích, v nadmořských výškách (300–)600–3100(–3500) m.
Eriogonum heracleoides
Popis: Vytrvalá bylina tvořící rozkladité trsy; občas jsou v populacích oboupohlavné a samičí rostliny. Stonky jsou přímé, vyrůstají z nodů na krátkých nekvetoucích větvičkách, jsou (5–)10–30(–40) cm vysoké, plné, tenké, chlupaté. Přízemní listy tvoří volnou růžici; řapík je 0,5–3 cm dlouhý; čepel je čárkovitá až obkopinatá, (1,5–)2–5 cm dlouhá a 0,1–1(–1,5) cm široká, většinou oboustranně hustě bíle plstnatá, řidčeji na líci olysalá, celokrajná, plochá; na lodyze jsou ještě obvykle přítomny přesleny úzkých čárkovitých listenů. Květenství je jednoduchý nebo složený okolík, na bázi podepřený 3–10 listeny; ke každé uzlině se vztahuje 1 válcovitý nebo zvonkovitý, 3–4,5 mm dlouhý „zákrovní“ listen s 6–12 zuby; květy jsou 4–9 mm dlouhé; okvětí je bílé, krémové nebo světle žluté; okvětních lístků je 6, kopisťovitých nebo kopinatých; tyčinek je 9, jsou 4–8 mm dlouhé, z květů vyniklé; semeník je tvořen 3 srostlými plodolisty se svrchním semeníkem, čnělkou a hlavatou bliznou. Plody jsou nažky (2–)3,5–5 mm dlouhé, hnědé, lysé, jen na zobánku řídce chlupaté.
Poznámka: Poměrně nápadné, barevné květy druhů tohoto rodu jsou opylovány především motýly. V rámci rodu Eriogonum má tento druh spíše větší areál.
Eriogonum heracleoides
Eriogonum heracleoides
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 1. 8. 2007 (Kanada, Britská Kolumbie, Osoyoos).