Syn.: Eriogonum arachnoideum Eschsch., Eriogonum oblongifolium Benth.
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité
Eriogonum latifolium
Rozšíření: Pochází z pacifického pobřeží na západě Severní Ameriky. Areál se rozkládá pouze v jihozápadním Oregonu a v severní a střední Kalifornii, výskyty v kalifornském vnitrozemí jsou zřejmě mylné.
Ekologie: Stanovištěm jsou písčitá a štěrkovitá místa s travinobylinnou nebo křovitou vegetací. Vystupuje do nadmořské výšky 200 m.
Eriogonum latifolium
Popis: Vytrvalá bylina nebo polokeř s vícehlavou bází, někdy tvoří polštářovité kolonie; lodyhy jsou přímé až vystoupavé, 20–70 cm vysoké, plné, obvykle chlupaté, vzácně lysé. Listy se jen na bázi lodyh, mohou být chlupaté i lysé; řapík je 2–6(–10) cm dlouhý; čepel je podlouhlá až vejčitá, (1,5–)2,5–5 cm dlouhá a 1,5–4 cm široká, oboustranně vlnatě nebo plstnatě bíle nebo béžově chlupatá, řidčeji na líci zelená, řídce vločkovitě chlupatá až olysalá, celokrajná, někdy zvlněná. Květy tvoří okolíky, které mohou být uspořádány do vrcholíků; listeny pod větvením bývají 3, lupenité až drobné, šupinovité; zákrovů bývá v okolíku (3–)5–20, čihovitých, 3,5–5(–6) mm dlouhých, chlupatých nebo lysých, s 5–6 přímými zuby; květy jsou bílé nebo narůžovělé, na bázi náhle zúžené; okvětní lístky jsou 3–3,5 mm dlouhé, na bázi srostlé; tyčinek je 9, vyniklých; semeník je svrchní. Nažky jsou 3,5–4 mm dlouhé, lysé.
Eriogonum latifolium
Eriogonum latifolium
Eriogonum latifolium
Eriogonum latifolium
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 28. 8. 2017 (USA, Kalifornie, Redwood National and State Parks).