Syn.: Eriogonum album Nutt., Eriogonum decumbens Benth., Eriogonum dichotomum Douglas ex Benth., Eriogonum greenei A. Gray, Eriogonum lachnostegium (Benth.) Rydb., Eriogonum strictum var. lachnostegia Benth.
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité
Eriogonum niveum
Rozšíření: Vyskytuje se v pacifické Severní Americe na malém území v Britské Kolumbii v Kanadě a v USA ve státech Washington, Oregon a Idaho.
Ekologie: Roste na písčitých nebo štěrkovitých místech a na skalách, v trávnících, křovinách nebo v horských jehličnatých lesích, v nadmořských výškách do 1100(–1300) m.
Eriogonum niveum
Popis: Vytrvalá bylina rostoucí ve volných polštářových trsech. Lodyhy jsou přímé nebo rozkladité, (5–)10–30 cm vysoké, plné, tenké, plstnatě až vločkovité, olistěné jen na bázi. Listy jsou pochvaté; řapík je 1–10 cm dlouhý, často zkroucený; čepel je kopinatá až vejčitá, (1–)1,5–6(–8) cm dlouhá a 0,6–1,5 cm široká, většinou na obou stranách hustě šedavě chlupatá, s plochým celistvým okrajem. Květenství je volné, vidličnatě větvené, s 3 listeny připomínajícími listy; ke každé uzlině se vztahuje 1 válcovitý, 3–4 mm dlouhý „zákrovní“ listen s 3–4 zuby; květy jsou 3–6 mm dlouhé; okvětí je krémové až červenavé; 3 vnější okvětní lístky jsou vejčité, 3–6 mm dlouhé, vnitřní jsou obkopinaté, 4–6 mm dlouhé; tyčinek je 9, jsou 2–5 mm dlouhé, z květů zpravidla nevyniklé; semeník je tvořen 3 srostlými plodolisty se svrchním semeníkem, čnělkou a hlavatou bliznou. Plody jsou nažky 4–4,5 mm dlouhé, hnědé, lysé.
Poznámka: Z ohromného množství druhů, které jsou v rámci rodu Eriogonum rozlišovány (je jich asi 250), má většina poměrně malé areály. Vznikly speciační explozí v relativně nedávné době; na jejich vzniku se podílely různé mechanismy, jednak hybridizace, jednak různé typy speciačně-izolačních mechanismů, k nimž patří podíl gynodioecie a taky prostorová izolace.
Eriogonum niveumEriogonum niveum
Eriogonum niveumEriogonum niveum
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 1. 8. 2007 (Kanada, Britská Kolumbie, Osoyoos).