Čeleď: Cyperaceae Juss. – šáchorovité
Eriophorum gracile
Rozšíření: Druh obývá nesouvislý cirkumpolární areál. Zaujímá severní část Severní Ameriky, Asii (zde druh není na Dálném východě, avšak najdeme ho i v arktické Sibiři), v Evropě se vyskytuje téměř ve všech oblastech s výjimkou Středozemí, avšak jen roztroušeně až vzácně (spíš vzácně). Druh dále zcela chybí např. na Islandu.
Ekologie: Druh roste od nížin do podhůří, na mokrých, občas mělce zaplavovaných půdách, které jsou chudé na živiny, kyselé a rašelinné, na prameništích, slatinách a bažinatých loukách ve svazech Caricion lasiocarpae, Caricion davalianae a vytváří též svaz Eriophorion gracilis.
Popis: Řídce trsnatý, štíhlý a útlý s plazivými výběžky. Lodyhy jsou přímé, tenké, 20–50 cm dlouhé, tříhranné, listnatá je pouze dolní polovina. Listy jsou téměř celé tříhranné, 1–2 mm široké. 3–5 klásků, jsou cca 1 cm dlouhé, stopky klásků jsou jemně drsné. U klásků vyrůstá obvykle 1 listen, který je však kratší než klásek, hnědé plevy jsou vejčité, žlutavě nebo zeleně hnědé, mnohožilné.
Záměny: Možno splést s poněkud podobným Eriophorum angustifolium, nejvýraznějším znakem jsou hladké stopky klásků a oblý stonek, který je pouze v horní části tupě tříhranný.
Ohrožení a ochrana: Druh je ze všech našich suchopýrů nejméně konkurenceschopný, což je jeden z důvodů, proč je také nejvíce ohrožený. Dalším a nejzávažnějším důvodem jsou změny ve vodním režimu lokalit. Z původního počtu lokalit, kterých bylo více než padesát, se jich do dnešních dnů dochovalo méně než deset. Mnoho jich zaniklo odvodněním, melioracemi, popř. přeměnami na zemědělskou půdu (pastviny, pole). V ČR je druh v současnosti zařazen do kategorie kriticky ohrožený (C1t), zákonem chráněný ve stejné kategorii (§1). Na Slovensku je hodnocen jako kriticky ohrožený, také tady chráněný zákonem (CR/§), stejně tak v Irsku.
Eriophorum gracileEriophorum gracile
Eriophorum gracile
Fotografováno ve dnech 9. 7. 2007 (Ruda) a 15. 7. 2007 (Hliníř).