Syn.: Tithymalus tuckeyanus (Steud. ex Webb) Bolle ex Klotzsch et Garcke
Čeleď: Euphorbiaceae Juss. – pryšcovité
Euphorbia tuckeyana
Rozšíření: Endemit Kapverdských ostrovů. Roste především na vyšších ostrovech severní skupiny Barlavento (Santo Antão, São Vicente, São Nicolau), velmi vzácně i na nižších ostrovech Sal, Boa Vista i na neobydlených ostrůvcích; v jižní skupině Sotavento se vyskytuje na ostrovech Santiago, Fogo a Brava.
Ekologie: Roste na kamenitých svazích od hladiny moře až do nadmořských výšek kolem 1300 m, zejména na místech srážkově bohatších (déšť může být kompenzován pravidelnými mlhami); na nízkých suchých ostrovech jen vzácně na chráněných místech. Před příchodem Evropanů to byla zřejmě hlavní porostotvorná rostlina, zejména v subhumidních částech na vyšších ostrovech.
Euphorbia tuckeyana
Popis: Hustý, bohatě větvený, v obrysu kulovitý, při poranění mléčící stálezelený keř dorůstající až 3 m výšky. Listy vyrůstají na koncích větví, jsou přisedlé, úzce obkopinaté, až 10 cm dlouhé a 1–2 cm široké, celokrajné, na vrcholu zaokrouhlené. Květenství tvoří cyathia uspořádaná do lichookolíku tvořeném 4–5 paprsky. Nektarové žlázky v cyathiích jsou v obrysu téměř čtvercové, velmi mělce dvourohé. Plody jsou zaobleně trojboké, zelené, hladké tobolky.
Poznámka: Jeden z nejnápadnějších a alespoň místy dosud běžných zdejších kapverdských endemitů vůbec. Jediný endemický křovitý pryšec na Kapverdách, blízce příbuzné jsou křovité, většinou rovněž endemické pryšce na dalších souostrovích Makaronésie: na Kanárských ostrovech je jich větší počet druhů, např. Euphorbia balsamifera (jediný z makaronéských druhů s velkým areálem) nebo Euphorbia atropurpurea, na Madeiře je to Euphorbia piscatoria a na Azorách Euphorbia stygiana.
Euphorbia tuckeyana
Euphorbia tuckeyana
Euphorbia tuckeyana
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 2., 3., 8. a 9. 11. 2006 (Kapverdy, Santo Antão: Fontainhas a kráter Cova; ostrov Fogo: São Jorge a Monte Velha).