Čeleď: Euphorbiaceae Juss. – pryšcovité
Euphorbia viguieri
Rozšíření: Endemit severozápadního Madagaskaru, byl zaznamenán v provinciích Antsiranana, Mahajanga a Toliara. Bývá rozlišováno několik variet. Pryšce jsou na Madagaskaru zastoupeny dosti bohatě, vyskytuje se jich zde přibližně 144 druhů, z nichž 134 je endemických.
Ekologie: Roste v oblasti suchých lesů, často na skalách a skalnatých svazích, většinou na vápenci.
Euphorbia viguieri
Popis: Opadavý sukulentní pryšec se stonkem většinou nevětveným, přímým, 80–150 cm vysokým, s 6 žebry, na kterých vyrůstají větvené trny 1,5–2 cm dlouhé, a s patrnými jizvami po opadaných listech. Listy se vytvářejí na vrcholu stonku, jsou řapíkaté, eliptické až obvejčité, 6–10(–15) cm dlouhé a asi 3 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu špičaté. Cyathia jsou nahloučena ve stopkatém vrcholíku na konci stonku a podepřena nápadnými oranžovými až červenými listeny. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Druh je chráněn mezinárodní obchodní úmluvou CITES.
Využití: Pěstuje se ve sbírkách sukulentních rostlin, je to rostlina v kultuře poměrně nenáročná, vyžaduje přezimování na chladném a suchém místě.
Poznámka: Druhové jméno odkazuje na francouzského lékaře a botanika Louise G. Viguiera (1790–1867).
Euphorbia viguieri
Euphorbia viguieri
Euphorbia viguieri
Euphorbia viguieri
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 2. 10. 2016 (Madagaskar, Tsingy de Bemaraha).