Syn.: Anneslea spinosa Andrews, Euryale indica Planch.
Čeleď: Nymphaeaceae Salisb. – leknínovité
Euryale ferox
Rozšíření: Jižní a východní Asie – od severu Indie, Bangladéše a severu Barmy přes východní Čínu po Jižní Koreu, ruské Přímoří a japonské ostrovy Honšú a Kjúšú; nepříliš často pěstována jako okrasná rostlina.
Ekologie: Světlomilná tropická až subtropická rostlina, poměrně odolná k chladu (vydrží údajně pokles na -5 až -10 °C); vyhovují jí ale teploty nad 20 °C a vysoká vlhkost a srážky (1000–2500 mm); v místech výskytu dominantní složka makrofytní vegetace. Vyžaduje stojatou nebo pomalu tekoucí vodu a výživné dno. Kvete od března, plodí od léta.
Popis: Jednoletá nebo krátkověká vytrvalá vodní rostlina kořenící ve dně mohutným kořenovým systémem o objemu několika set litrů. Vytváří dva typy listů – nápadné okrouhlé plovoucí – plasticky síťované (tmavá žilnatina) s průměrem přes 1 m (výjimečně až přes 2,5 m) a ponořené drobné (do 10 cm) střelovité až oválné; řapík přirůstá ke středu listu, spodek plovoucího listu je červenavý, silně žebrovitý; povrch celé rostliny (mimo ponořených listů) je pokrytý ostrými ostny. Květy jsou oboupohlavné, drobné (kolem 5 cm), typicky leknínovité, okvětí z vnější strany světle fialové, uvnitř bílé; květy se otevírají ve dne, často ještě pod vodou; ještě před otevřením květu dochází k samoopylení a pylová zrna mají tři jádra. Plod je fialový, průměru 5–10 cm, s ostnitým povrchem, uvnitř houbovitý; obsahuje 8–15 tmavých kulatých semen dosahujících 0,5–1 cm v průměru, obklopených míškem; semena mají tlusté pevné osemení, škrobnatá jádra váží asi 35 % hmotnosti semen.
Využití: Jádra mají velkou výživnou hodnotou (kolem 10 % bílkovin, 80 % škrobu, skoro bez tuku), jsou jedlá syrová i tepelně upravovaná (např. pečená), jako složka pudinků apod. Nejstarší důkazy o sběru semen pocházejí z Izraele z hlubokého paleolitu (spolu s acheulénskou industrií) a jsou přes 750 tisíc let staré; v Číně je pěstována nejméně 3000 let, v Indii zabírá pěstební plocha statisíce hektarů, časté je pěstování spolu s chovem ryb. Sběr semen je dost pracný a probíhá během monzunového období na dně nádrží; výnosy se pohybují kolem 3000 kg jader na 1 ha. Jedlé jsou i velmi mladé výhonky a oddenky. Semena se využívají i jako léčivo k mnoha účelům – potíže oběhové nebo vylučovací soustavy, analgetikum, afrodisiakum atd., listy pro usnadnění porodu, celá rostlina obsahuje tonizující látky.
Ohrožení a ochrana: Druh je uveden v Červené knize Ruska.
Euryale ferox
Euryale ferox
Euryale ferox
Fotografovaná rostlina pochází z kultury – Německo, Drážďany, Botanische Garten der Technischen Universität Dresden.