EURYOPS ARABICUS Steud.

Syn.: Euryops hildebrandtii Mattf., Euryops socotranus Balf. f., Jacobeastrum arabicum (Steud.) Kuntze
Čeleď: Asteraceae Martinov – hvězdnicovité

Rozšíření: Vyskytuje se na jihu Arabského poloostrova v Saúdské Arábii, Jemenu a Ománu, dále na Sokotře, na africkém kontinentě v Somálsku a v Džibutsku. Další příbuzné druhy rostou v horách východní Afriky, ale centrum druhové diverzity rodu Euryops leží v nejjižnější části Jihoafrické republiky (Capensis), kde se na malém území vyskytuje více než polovina z přibližně 100 druhů rodu. Euryops arabicus z celého rodu zasahuje nejdále na sever.

Ekologie: Kamenité svahy ve vyšších polohách, na mělkých půdách vytváří často rozsáhlé porosty. Na Sokotře v nadmořských výškách 500–1500 m, v Ománu ve výškách 2300–3000 m, v prostředí s průměrnými ročními teplotami kolem 20–23 °C a úhrny srážek 500-1000 mm.

Popis: Hustý polokulovitý keřík, dorůstající nanejvýš 1,5 m výšky, s větvičkami hustě posetými jizvami po opadaných listech. Listy jsou střídavé, 5–10 cm dlouhé, lesklé, sytě zelené, zakončené 3 čárkovitými, dopředu směřujícími úkrojky. Úbory jsou jednotlivé, vyrůstají na stopkách z paždí listů, mají polokulovitý zákrov a kolem 3–5 cm v průměru, paprsek i terč jsou žluté. Jazykovitých květů bývá 7-12, jsou asi 2–2,5 cm dlouhé, eliptické nebo podlouhlé, zpravidla kratší než průměr terče. Nažky nesou na vrcholu chmýr.




Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 23. a 24. 2. 2010 (Jemen, ostrov Sokotra: pohoří Haghier).