Pro většinu národa českého, moravské, slezského – ba i pro jiné národy zemí okolních – vypadá České Švýcarsko přesně takto:
Pravčická brána
Pokud jste ale správnými členy BOTANY.cz, jste nezřídka nuceni mnohé zavedené pravdy přehodnocovat. Při naší poslední floristické exkurzi, která vedla právě do tohoto kraje na severozápadě Čech a uskutečnila se ve dnech 20. až 22. června 2008, jsme totiž Pravčickou bránu ani zdálky nezahlédli. Přesto jsme tento kraj poznali v jeho nejpestřejší podobě.
Ivana Marková
Náš dík za to patří botaničce Národního parku Ivaně Markové, která nás touto oblastí provedla. Ivana sama se zaměřuje především na mechorosty a lišejníky, její fundovaný výklad byl tedy pro nás všechny vítaným rozšířením obzoru. Brzy jsme pochopili, že pomezí Labských pískovců a Lužických hor je opravdovým bryologickým rájem. Vyskytuje se tu na 300 druhů mechorostů, což je dáno specifickými podmínkami na pískovcích. Některé z nich jsou velmi unikátní, jako například arkto-alpinská játrovka mokřanka oddálená (Hygrobiella laxifolia), která zde byla nalezena v roce 2003, a to poprvé na našem území. Její výskyty na české a německé straně Labských pískovců představují nejníže položené lokality ve střední Evropě.
Mechy
Centrem našeho působení se stala terénní stanice pro ekologickou výchovu Buk u Krásné Lípy. Právě odtud mířily naše další cesty na všechny strany severozápadu Čech. Prošli jsme Kyjovským údolím, viděli Jeskyni víl. Cestou nás doprovázela plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), udatna lesní (Aruncus vulgaris), rojovník bahenní (Ledum palustre), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris), všude jsme potkávali náprstník červený (Digitalis purpurea). Naše průvodkyně nám i velmi názorně ukázala, jaké škody působí na lokalitách zde invazivní borovice vejmutovka (Pinus strobus). Vlastně už na území sousedního chráněného území Lužické hory jsme prošli i rezervaci Vápenka, která se pyšní poměrně velkou populací hadího jazyku obecného (Ophioglossum vulgatum) nebo hruštice jednostranné (Orthilia secunda). Nedaleko odtud byla v nedávné době zaznamenána i vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium).
Botany.cz
Největším lákadlem celé exkurze ale pro většinu účastníků byla návštěva lokality s výskytem místní rarity – totiž vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). Jedná se o reliktní kapradinu, která zde byla nalezena teprve v poměrně nedávné době. Pozoruhodné je, že se zde nesetkáme s dospělými exempláři, ale jen s gametofyty, které se podobají spíše některým druhům řas. Už jen samotná cesta do hluboké rokle v katastru České Kamenice, kde vláskatec roste, byla zážitkem. Podobala se téměř vstupu do tajemné krajiny, která skoro do okolního prostředí nezapadala. Hlasitě zazněly hlasy některých kolegů, které naši cestu přirovnávaly k cestě do pravěku. Jen na takto pozoruhodných místech může růst i něco skutečně pozoruhodného.
Botany.cz
A pak se to tedy stalo – dlouho očekávaný okamžik byl tady a my jsme stáli před zcela temnou trhlinou ve skále, kde měl vláskatec růst. Potom přišla na řadu baterka, stačila trocha světla a zahlédli jsme gametofyty vláskatce v plné kráse! Byl to skutečně ohromující okamžik! No… je mi vcelku jasné, že když vám teď řeknu, že ta zelená skvrna na následující fotografii je právě vláskatec tajemný, budete přinejmenším překvapeni a asi naše nadšení z nálezu nepochopíte. Je to nejspíše v tom, že jste tam prostě nebyli s námi.
Botany.cz