FAGONIA INDICA Burm. f. – podlák

Syn.: Fagonia aucheri Boiss., Fagonia elliptica Tabassum, Omer et Qaiser, Fagonia jolyi Batt., Fagonia mysorensis B. Heyne ex Roth, Fagonia olivieri f. jolyi (Batt.) Ozenda et Quézel, Fagonia ovalifolia Hadidi, Fagonia parviflora Boiss., Fagonia persica DC., nom. illeg.
Čeleď: Zygophyllacaceae R. Br. – kacibovité

Fagonia indica

Rozšíření: Druh je rozšířen v celé severní Africe od Maroka a Mauritánie po Egypt a Súdán, na východě kontinentu v Eritreji, Etiopii, Somálsku a Keni. V Asii se vyskytuje od Sinaje a Arabského poloostrova po Írán, Afghánistán, Pákistán a Indii.

Ekologie: Vyskytuje se v nezapojené vegetaci na mělkých kamenitých svazích nebo ve štěrkovitých vádí, méně často i na dunách. Vystupuje až do nadmořské výšky 3000 m.

Fagonia indica

Popis: Jednoletá bylina nebo až vytrvalý polokeřík, dorůstá výšky až 20 cm; větvičky jsou poléhavé až přímé, bohatě rozkladitě větvené, oblé, jen s jemnými rýžkami, často lysé, někdy ojíněné nebo s přisedlými žlázkami; internodia jsou 2,5–5 cm dlouhá. Listy jsou vstřícné, často téměř přisedlé, obvykle jednoduché, řidčeji dolní trojčetné, čárkovité až kopinaté, 6–35 mm dlouhé a 3–4 mm široké, celokrajné, na vrcholku hrotité; palisty jsou přeměněné na jehlovité ostny, stejně dlouhé nebo kratší než listy. Květy jsou 5četné, asi 1,2 mm v průměru; květní stopky jsou 4–6 mm dlouhé; kališní lístky jsou vejčité, 3–4 mm dlouhé, vně žláznaté; korunní lístky jsou kopisťovité, asi 5–6 mm dlouhé, růžově nachové; tyčinek je 10; semeník je svrchní. Plodem je 5hranná tobolka asi 3–4 mm dlouhá a široká.

Poznámka: Značně podobné druhy rodu Fagonia se nesnadno odlišují. Pro tento druh je charakteristický rozkladitý vzhled, oblé stonky s jemnými rýžkami, převážně úzké, jednoduché listy a často i absence zřetelného odění.

Fagonia indica
Fagonia indica
Fagonia indica
Fagonia indica
Fagonia indica

Fotografovali Věra Svobodová, dne 10. 4. 2010 (Jemen), Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 22. 9., 2. a 3. 10. 2015 (Omán, gov. Dhofar, Ajdarawt a gov. Ad Dakhiliyah, Misfat al Abriyyin).