BOTANY.cz

VIBURNUM RHYTIDOPHYLLUM Hemsl. – kalina svraskalá / kalina vráskavolistá

Jan Prančl — Fri, 25 May 2012 12:22:04 +0000

Česká jména: kalina svraskalá (Kubát 2002)
Slovenská jména: kalina vráskavolistá (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Adoxaceae Trautv. – pižmovkovité; Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité

Rozšíření: Původní je ve střední Číně, dnes je pěstována po celém světě. U nás je hojně pěstována v parcích a zahradách, poprvé byla vysazena v Průhonicích v roce 1910. Někdy se pěstují i kříženci tohoto druhu s jinými kalinami, jako je například kalina pražská (Viburnum ×pragense).
Ekologie: Ve své domovině roste ve stálezelených lesích a křovinách v nadmořské výšce 700–2400 m n. m. Pro pěstování nenáročný druh, preferující teplejší, osluněná či polostinná stanoviště a hlubší nezamokřené propustné půdy; může růst jak v kyselém, tak v zásaditém substrátu. Při silných mrazech může vymrzat. Kvete od začátku května do začátku června.

Popis: Vždyzelený keř až 3(–4) m vysoký. Větve přímé, hustě chlupaté až plstnatě hvězdovitě chlupaté. Pupeny nahé. Čepel listů vejčitě eliptická až vejčitě kopinatá, (7–)8–15(–25) cm dlouhá, 3–6 cm široká, na okraji celokrajná nebo nevýrazně pilovitě zubatá, kožovitá, na svrchní straně nápadně svraskalá, tmavozelená, slabě lesklá, roztroušeně chlupatá až lysá, na spodní straně šedě až žlutavě hvězdovitě plstnatá, s nápadně vyniklou žilnatinou. Květenství vrcholičnaté, ploché až mírně vypouklé, 10–20 cm v průměru. Koruna nálevkovitě kulovitá, cca 5 mm v průměru, smetanově až žlutavě bílá, s trubkou ± tak dlouhou jako korunní cípy; tyčinek 5, stejně dlouhých nebo o málo delších než koruna; blizna trojlaločná. Plody jsou elipsoidní peckovice, cca 8 mm dlouhé, zprvu červené, později černé.

Fotografováno dne 10. a 24. 5. 2012 (Průhonice, park).

LEMNA TRISULCA L. – okřehek trojbrázdý / žaburinka trojbrázdová

Jan Prančl — Fri, 25 May 2012 09:34:46 +0000

Syn.: Staurogeton trisulcus (L.) Schur
Česká jména: okřehek trojbrázdý (Polívka 1902, Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: žaburinka trojbrázdová (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Araceae Juss. – áronovité; Lemnaceae S. F. Gray – okřehkovité

Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem. Těžiště rozšíření druhu je v mírném pásu severní polokoule. Jak v Evropě, tak v Asii i Severní Americe však místy zasahuje až za polární kruh. V Evropě se vyskytuje rovněž takřka v celém mediteránu; z něj přesahuje rozšíření přes Turecko, Blízký Východ a oblast Kavkazu až do Íránu a Kyrgyzstánu. V jižnějších oblastech Asie se dále vyskytuje v Pákistánu, severní a východní Indii, porůznu v Číně (zejména v níže položených oblastech), na Tchaj-wanu, v Japonsku, na Filipínách, přes Papuu-Novou Guineu je rozšířen do okrajových částí severní, východní a jižní Austrálie. V Africe v nejsevernější části (Maroko, Alžírsko), dále v Etiopii a ve východní oblasti rovníkové Afriky. V Severní Americe téměř na celém území, na jih zasahuje po střední Mexiko. Nepůvodní výskyt byl zaznamenán např. na Kanárských ostrovech, Madeiře, Azorech a na Mauritiu. U nás roste roztroušeně v níže položených oblastech, v Čechách nejčastěji v Polabí, na Českolipsku, v Českém ráji a v nivě dolní Orlice; v jižních Čechách zřídka, více lokalit jen v Budějovické pánvi. Na Moravě v nivě Moravy, dolní Dyje a v Poodří, jinde jen ojediněle.
Ekologie: Roste v čistých, průhledných, mezotrofních, často mělkých vodách, nejčastěji v mělkých okrajích menších rybníků, tůní a mrtvých ramen, v odvodňovacích kanálech a v zatopených lomech. Vyhledává místa chráněná před větrem, proto roste často v porostech rákosin či ostřic. Nevadí mu zastínění, proto se nevyhýbá lesnatým oblastem. Preferuje dna s nerozloženým rostlinným opadem, který brání růstu jiných rostlin. Na rozdíl od ostatních našich okřehků je citlivý ke znečištění vody, proto v poslední době ubývá. Udržuje se zpravidla vegetativní cestou, kvete jen velice vzácně v květnu a v červnu. Jeho společenstva mají optimum rozvoje již na jaře a v brzkém létě.

Popis: Drobné byliny s těle redukovaným na stélku. Lístky ponořené, pod vodou vzplývající, pouze při kvetení plovoucí na hladině, netvoří morfologicky specializované turiony. Kořínek jeden, až 2,5 cm dlouhý, někdy chybí. Lístky většinou navzájem spojené do kolonie 3–50 lístků, dceřiné lístky obvykle s mateřskými pravoúhle spojené, v rozšířené části 4–11(–14) mm dlouhé, 1,5–3,5(–4) mm široké, velmi tenké, průsvitné až průhledné, při vrcholu na okrajích pilovité, obvykle bledě zelené. Tyčinky 2, semeník s jedním vajíčkem. Plod je měchýřek.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu je okřehek trojbrázdý zařazen mezi vzácnější druhy vyžadující další pozornost (C4).

Fotografováno dne 18. 5. 2012 (Kamenné Žehrovice, bažina u Turyňského rybníka) a 24. 5. 2012 (Průhonice, v kultuře).

Turold – přírodní rezervace

Radim Cibulka — Thu, 24 May 2012 21:34:26 +0000

Vrch Turold se nalézá kousek na sever jihomoravského Mikulova (mapa) a ačkoliv je chráněn již od roku 1946 (od roku 1992 v kategorii přírodní rezervace o výměře 17 ha), nijak ho to neuchránilo před téměř úplným zničením počátkem 20. století, kdy zde probíhala těžba vápence. Naštěstí byla těžba v roce 1934 ukončena, a tak nám něco zbylo i do dnešních dnů.

Chráněna je zde především příroda neživá, nejznámější je pochopitelně veřejnosti přístupná jeskyně Na Turoldu, významná také jako zimoviště netopýrů. Ale málo platné, nalézáme se v CHKO Pálava, navíc na vápenci, takže ani příznivci říše rostlinné nepříjdou zkrátka.
Květena je nesporně bohatá. Lesy jsou sice zcela nepůvodní, tvořené především borovicí černou (Pinus nigra) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), ale zvláště v jaseninách lze potkat některé zajímavé rostliny, např. pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), kozlík ukrajinský chlumní (Valeriana stolonifera subsp. angustifolia), zimolez kozí list (Lonicera caprifolium), ostřici Micheliovu (Carex michelii). Bohaté jsou porosty křovin s teplomilnými keři, jako je kalina tušalaj (Viburnum lantana), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus), třešeň křovitá (Prunus fruticosa) nebo mahalebka (P. mahaleb).

Z bylin jmenujme třemdavu bílou (Dictamnus albus), kakost krvavý (Geranium sanguineum), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium), sasanku lesní (Anemone sylvestris), plamének přímý (Clematis recta), kamejku modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum), žluťuchu menší (Thalictrum minus) nebo hadí mord španělský (Scorzonera hispanica).

Na skalách a zbytcích skalních a drnových stepí rostou bílojetel německý (Dorycnium germanicum), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), jitrocel prostřední (Plantago media), len rakouský (Linum austriacum), oman mečolistý a srstnatý (Inula ensifolia, I. hirta), ostřice nízká (Carex humilis), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), smldník jelení (Peucedanum cervaria), růže bedrníkolistá (Rosa spinosissima), sesel sivý i fenyklový (Seseli osseum, S. hippomarathrum), kuřička štětinkatá (Minuartia setacea), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca). Rostou zde také některé druhy známé svým výskytem na Pouzdřanské stepi, např. kosatec nízký (Iris pumila), sinokvět měkký (Jurinea mollis), zvonek sibiřský (Campanula sibirica), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia) nebo kavyl Ivanův (Stipa pennata).

Z území rezervace jsou uváděny další zajímavé druhy, např. kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), len chlupatý (Linum hirsutum), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii subsp. axillaris) či hlaváček jarní (Adonis vernalis).

Pozvánka na akci: Trvalkový víkend a Japonský den 2012

Pavel Sekerka — Wed, 23 May 2012 18:32:02 +0000

Již skoro tradičně – jedná se totiž už o třetí ročník této akce – bude letošní první červnový víkend v Průhonicích věnován trvalkám a japonské kultuře.
Začátek června patří v botanické zahradě Chotobuz i Průhonickém parku k nejatraktivnějším obdobím roku. Naplno kvetou zahradní kosatce – jak odrůdy kosatce bradatého (Iris barbata), tak i kosatce sibiřské (Iris sibirica). Protože letošní rok byl teplý a suchý, pěnišníky v botanické zahradě již odkvetly, zato v zastíněném a chladnějším parku kvetou naplno. Vykvétají první odrůdy denivek a pivoněk čínských, leknínů i další trvalek.

Pro děti je připraveno Velké malování v zahradě. Malé i velké děti si budou moci vybrat z pestré kolekce květů nebo vybranou scenérii a tu namalovat. Každý obrázek bude odměněn drobnou cenou. Nejlepší práce budou zveřejněny na webu a slavnostně vyhodnoceny.
Pro návštěvníky jsou připraveny komentované prohlídky s odborným průvodcem po genofondových sbírkách Botanické zahrady Chotobuz, komentovaná prohlídka alpina a tento rok poprvé i provázení k dřevinám a za historií Průhonického parku – a to jak po známější první části, tak i v druhé části, takzvané Oboře.

Během trvalkového víkendu si budete moci prohlédnout tři výstavy:

Výstava pod širým nebem O čem je současná botanika vás seznámí s vybranými problémy současné botaniky.
V návštěvnickém centru zámku je pak instalována výstava Svět pavích ok – makrofotografie Václava Laňky. Výstava makrofotografií motýlů a jiných přírodin, které připomínají oči, je doplněná o preparáty hmyzu. Fotografie jsou doplněny textem vysvětlujícím význam a vznik tohoto fenoménu. Autor výstavy Václav Laňka je dlouholetý vedoucí přírodovědných kroužků a vedoucí Botanické zahrady v Rakovníku.
Interiéry Průhonického zámku budou vyzdobeny ukázkami jak moderního, tak i tradičního japonského stylu aranžování rostlin, které pro vás připravilo Prague Sogetsu Study Group.

Vrcholem akce je nedělní Japonský den, bohatý kulturní program připravený ve spolupráci s Velvyslanectvím Japonska v ČR a Česko-japonskou společností. Podobně jako loni si budete moci vyzkoušet školu sumi-e, kaligrafie i umění origami. Pro zájemce o bojová umění jsou připraveny ukázky tradiční japonské lukostřelby – komentovaný výstřel s vysvětlením základních pozic a úvodem do tajů této samurajské disciplíny, která se do současnosti dochovala jako způsob pro zdokonalování těla i ducha. Na Malém nádvoří bude připravena ukázka boje s naginaty, tradičními zbraněmi samurajů. Zajímavá bude také přednáška o japonském meči. A určitě si nenechte ujít živé předvedení tradičního japonského divadla v podání brněnského souboru Kiyogen.

Podrobný program Trvalkového víkendu a Japonského dne v roce 2012

Celý víkend – sobota a neděle
9.00–18.00 Výstava Ikebany (Průhonický zámek)
9.00–17.00 Výstava O čem je současná botanika (Botanická zahrada Chotobuz)
9.00–17.00 Výstava Svět pavích ok – makrofotografie Václava Laňky (Návštěvnické centrum)
10.00–17.00 Velké malování v zahradě pro děti a mládež (Botanická zahrada Chotobuz)

Sobota 2. 6. 2012
10.00 Slavnostní zahájení výstavy Ikebany
11.00 Vyhodnocení dětské ilustrátorské soutěže Malujeme s Botany, prohlídka parku pro účastníky soutěže a rodiče (Malé nádvoří zámku)
11.00–13.00 Provázení po Průhonickém parku – I. část, Jiří Burda (sraz před Návštěvnickým centrem Průhonického parku)
14.00–15.00 Provázení po genofondových sbírkách – Pavel Sekerka (sraz u vstupu do botanické zahrady z parku)
15.30–17.00 Provázení po Průhonickém parku – II. část, Jiří Burda (sraz na parkovišti u Obory)

Přednášky o trvalkách – Návštěvnické centrum:
15.30 Zahradní kosatce (Pavel Sekerka)
16.30 Trvalkové výsadby s nižší péčí (Adam Baroš)
17.30 Trvalky a jak je namnožit (Pavel Matiska)

Neděle 3. 6. 2012
9.00–10.00 Provázení po genofondových sbírkách – Pavel Sekerka (sraz u vstupu do BZ z parku)
10.00–11.00 Provázení po alpinu Průhonického parku – Lukáš Hrdinka (sraz před návštěvnickým centrem Průhonického parku)
10.00–11.00 Střílení z japonského luku (Jírova vyhlídka)
11.00–12.00 Naginata (Malé nádvoří)
13.00–13.30 Představení divadla Kjógen (Rytířský sál zámku)
13.40–14.20 Přednáška Japonsky meč, zbraň nebo umělecký předmět – Bohumil Planka (Návštěvnické centrum)
14.30 Workshop japonské umění kaligrafie, sumie a origami (Průhonický zámek)
17.00–17.30 Představení divadla Kjógen (Rytířský sál)

Akci pořádají a na její přípravě se podílejí:

Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
Velvyslanectví Japonska v ČR
Česko-japonská společnost
Prague Sogetsu Study Group
Přírodovědná společnost
BOTANY.cz
Ministerstvo životního prostředí
Plant Publicity Holland
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.
Státní fond životního prostředí
Botanická zahrada hl. m. Prahy
Botanická zahrada Rakovník

Mediální partneři:
Zahrádkář
Zahradnictví
Příroda wildlife

Vstup na doprovodné akce je pro návštěvníky parku zdarma, nutné je však zakoupit vstupenku do parku. Cena vstupného je 50 Kč pro dospělého, 25 Kč pro dítě starší 6 let a 100 Kč pro rodinu.

DIASCIA VIGILIS Hilliard et B. L. Burtt

Věra Svobodová — Wed, 23 May 2012 16:28:40 +0000

Čeleď: Scrophulariaceae – krtičníkovité

Rozšíření: Druh jižní Afriky – vyskytuje se v Lesothu a přilehlé oblasti Drakensberg v Jihoafrické republice (KwaZulu-Natal a Orange Free State).
Ekologie: Roste podél horských potoků, na okrajích lesů, ve vyšších polohách na vlhkých kamenitých svazích, v oblasti s letními srážkami, v nadmořské výšce od 1800 do 2440 m.

Popis: Vytrvalá trsnatá bylina, dorůstá výšky 15–30 cm. Lodyhy jsou větvené, kořenující, listy vejčité, 3–4 cm dlouhé, okrouhlé u báze, zužující se k vrcholu, na okraji zubaté, poněkud masité, jasně zelené, jejich povrch je lysý nebo krátce chlupatý. Květenstvím je terminální hrozen, kalich je 5četný, cípy jsou nejstejně dlouhé, chlupaté, koruna je mírně 2pyská, nálevkovitá, až 3 cm v průměru, s laloky rozestálými, jasně růžovými, se zvětšeným spodním lalokem. V korunní trubce je viditelná tmavě žlutá a červenohnědá skvrna, po stranách i průsvitné skvrny. Ostruhy jsou dolů zahnuté. Plody jsou tobolky 7–11 mm dlouhé.
Využití: Druhy rodu Diascia a jejich kultivary jsou oblíbené jako okrasné letničky do závěsných košů, ale i záhonů a skalek.
Poznámka: Rod Diascia endemický v jižní Africe čítá asi 70 druhů rostoucích převážně ve východní části této oblasti (Lesotho, Transkei, Orange Free State, Natal a Eastern Cape). Druhy Diascia jsou opylovány specializovaným rodem včel (Rediviva sp.), jejichž přední nohy jsou asi trojnásobně delší než ostatní, aby mohly dosáhnout do ostruhy květu. Nohy jsou pokryty štětinkami umožňujícími narušení buněk obsahujících olej a absorbovat jej. Zatímco včela sbírá olej v ostruhách, prašníky květu se přitisknou na tělo včely. Včela pak přenese pyl z jedné rostliny na druhou a dochází k opylení. Druhy Diascia, které rostou společně ve stejné oblasti, vyvinuly odlišné uspořádání tyčinek, aby se jejich pyl ukládal na jiné části těla včely, čímž se zabrání křížovému opylení.

Fotografováno dne 12. 4. 2012 (Jihoafrická republika, Drakensberg, Sentinel, Royal Natal National Park).

Zveme vás na výstavu O čem je současná botanika

Pavel Sekerka — Wed, 23 May 2012 10:28:20 +0000

Panelová výstava O čem je současná botanika je instalována v krásném prostředí přímo v srdci Botanické zahrady Chotobuz a je i putovní. Zahájena byla 18. 5. 2012 v Chotobuzi, během letních prázdnin se přesune také do Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a na podzim bude umístěna v Botanické zahradě Praha. Tato výstava vznikla za spolupráce Botanického ústavu AV ČR v. v. i., Botanické zahrady Praha, Unie botanických zahrad a internetového magazínu BOTANY.cz. Výstavu podpořilo Ministerstvo životního prostředí v rámci grantových řízení pro NNO.

Na výstavě se seznámíte s vybranými problémy současné botaniky. Získáte informace o využití GIS v botanice a o tom, co všechno zkoumá palynologie. Zjistíte, jak vzniká rekonstrukce historie krajiny. Seznámíte se s devítisvazkovou encyklopedií druhů rostlin našeho území – Květenou České republiky. Významným problémem současnosti jsou invaze nepůvodních druhů a jejich vliv na ekosystémy. Také se seznámíte se soužitím hub a rostlin – mykorhizou. Určitě vás bude zajímat použití elektronové mikroskopie při studiu rostlin a hub i informace ze života masožravých rostlin. Též nahlédnete do tajemství rostlinného genomu a křížení rostlin v přírodě.

Jednotlivá témata výstavy čtenářům postupně představíme i na stránkách BOTANY.cz.

Pořadatelé a sponzoři akce:

USA, Denali National Park and Preserve

Ladislav Hoskovec — Tue, 22 May 2012 16:41:33 +0000

Denali National Park and Preserve se nachází v centrální části americké Aljašky. Na území tohoto národního parku se zvedá nejvyšší hora Severní Ameriky McKinley (Denali je dnes dosti preferovaný indiánský název této hory) s nadmořskou výškou 6194 m. Vlastní park zabírá 19185,76 km², společně s rezervací v okrajových částech parku pak 24585 km², takže je například větší než celé Slovinsko a jen o něco málo menší než Makedonie – takto tedy dopadá srovnání rozlohy samostatných evropských států s třetím největším národním parkem USA (největší národní park USA Wrangell–St. Elias je dokonce o poznání větší než Slovensko).

Chráněné území zde bylo poprvé vyhlášeno už v roce 1917, v roce 1980 bylo toto území ještě rozšířeno a zařazeno do kategorie národních parků, k němu byla přiřazena i dvě okrajová území jako rezervace. Jedná se o velmi cennou oblast z většiny naprosto panenské přírody, která není dotčena jakýmikoli zásahy lidské civilizace. Podle údajů správy parku se na tomto území dodnes nevyskytují žádné nepůvodní druhy rostlin.

Kontinentální ledovec ustoupil z většiny území parku zhruba před 10000 až 14000 lety, některé části parku však zůstaly pod ledovcem dosud – těmi zde největšími jsou Kahiltna Glacier, Ruth Glacier a Muldrow Glacier. Mnohé oblasti parku pokrývá permafrost.
Klimatické podmínky tohoto území jsou samozřejmě dosti drsné. V parku se potkávají dvě rozdílná klimatická pásma – jihoaljašské subarktické přímořské a středoaljašské subarktické kontinentální. Proto se severní část parku vyznačuje nižšími úhrny srážek a většími výkyvy teplot (léto je teplejší, zima chladnější) než jižní část parku. Průměrná lednová teplota je –25 °C, červencová 16 °C. Letní teploty většinou nepřekračují 20 °C, v zimě však klesají pod –30 °C, ve vyšších polohách až na –50 °C. Zima zde trvá zhruba 9 měsíců v roce.

Mohlo by se zdát, že floristicky leží celé toto území v oblasti Skalistých hor – sem by Aljašský hřeben jistě mohl právem patřit. Již výše zmiňovaná klimatická rozdílnost severu a jihu národního parku však naznačuje, že se jedná vlastně o území hraniční. Vzhledem k tomu, že celý ledový masiv McKinley se nachází spíše při jižní hranici tohoto území, můžeme vlastně jednoznačně přičlenit většinu floristicky relevantního území v centrální části parku i na jeho severu k subarktické Kanadské provincii. Celá subarktická oblast Aljašky je domovem asi 1500 taxonů rostlin, přičemž v Denali roste údajně asi 650 taxonů cévnatých rostlin, hodnotné je však i zastoupení mechorostů, lišejníků a hub.
Aljaška je pozůstatkem suchozemského mostu mezi Severní Amerikou a Asií, areál mnoha druhů rostlin v Denali je proto amfipacifický, přesahuje odtud do severovýchodní Asie.

Národní park Denali se nachází severně od jednašedesátého stupně severní šířky, v tomto pásmu dokáže vegetovat již pouze nemnoho druhů stomů. Jen pár set kilometrů na sever se už rozkládá arktická tundra, kde stromy chybí zcela. Jistě tedy není překvapivé, že v parku se vyskytuje jen 8 druhů stromů, tři z nich jsou jehličnaté (Picea mariana, Picea glauca a Larix laricina) a 5 je listnatých (Betula papyrifera, Betula neoalaskana, Populus tremuloides, Populus balsamifera, Populus trichocarpa). Keře jsou na tomto místě již o poznání častější, najdeme jich zde na 50 druhů. Patří k nim třeba Alnus viridis, Cassiope tetragona, Diapensia lapponica, Empetrum hermaphroditum, Dryas drummondii, D. integrifolia a D. octopetala, Ledum groenlandicum a L. palustre subsp. decumbens, Shepherdia canadensis, z vrb například Salix arctica, Salix bebbiana nebo Salix reticulata a brusnic Vaccinium uliginosum a Vaccinium vitis-idaea.

Zdejší kapradiny náležejí především k čeledi Dryopteridaceae (13 druhů), zastoupeny jsou však i čeledi Pteridaceae (3 druhy), Thelypteridaceae a Polypodiaceae. Najdeme zde i přesličky (Equisetaceae) a plavuně (Lycopodiaceae).
Z dvouděložných rostlin jsou v národním parku Denali nejpočetnější rostliny hvězdnicovité (Asteraceae) s 59 taxony a brukvovité (Brassicaceae) se 45 taxony. Pryskyřníkovité (Ranunculaceae) v této oblasti mají 32 taxonů, hvozdíkovité (Caryophyllaceae) – stejně jako lomikamenovité (Saxifragaceae) – 31 taxonů.

Z jednoděložných rostlin v parku dominují rostliny šáchorovité (Cyperaceae), kterých se zde vyskytuje téměř 100 druhů, z toho jen ostřic je 79 taxonů – např. Carex aurea, Carex aquatilis a C. canescens. Početné jsou i rostliny lipnicovité (Poaceae) s 56 druhy, sítinovitých (Juncaceae) je asi 20 taxonů, např. Juncus bufonius, J. castaneus, J. filiformis a J. triglumis. Najdeme tu i několik orchidejí, např. Cypripedium passerinum, Goodyera repens, Platanthera hyperborea a Spiranthes romanzoffiana.

Původní druhy rostlin Denali zastupují například:
Actaea rubra
Alnus viridis
Andromeda polifolia
Arctostaphylos uva-ursi
Arnica lessingii
Astragalus alpinus
Betula nana
Betula neoalaskana
Betula papyrifera
Bistorta vivipara
Botrychium lunaria
Boykinia richardsonii
Caltha natans
Campanula lasiocarpa
Cardamine purpurea
Carex aquatilis
Carex aurea
Carex canescens
Carex utriculata
Cassiope tetragona
Castilleja caudata
Castilleja elegans
Castilleja raupii
Cornus suecica
Corydalis pauciflora
Corydalis sempervirens
Cypripedium passerinum
Diapensia lapponica
Dodecatheon frigidum
Drosera rotundifolia
Dryas drummondii
Dryas integrifolia
Dryas octopetala
Empetrum hermaphroditum
Epilobium angustifolium
Epilobium latifolium
Equisetum arvense
Equisetum fluviatile
Equisetum palustre
Equisetum pratense
Equisetum sylvaticum
Equisetum variegatum
Eritrichium nanum
Gentiana glauca
Geocaulon lividum
Goodyera repens
Juncus alpinoarticulatus
Juncus arcticus
Juncus bufonius
Juncus castaneus
Juncus filiformis
Juncus triglumis
Larix laricina
Ledum groenlandicum
Ledum palustre
Linnaea borealis
Loiseleuria procumbens
Luetkea pectinata
Mertensia paniculata
Minuartia arctica
Minuartia biflora
Minuartia yukonensis
Moneses uniflora
Nuphar polysepala
Oxycoccus palustris
Oxyria digyna
Packera cymbalaria
Papaver radicatum
Pedicularis capitata
Pedicularis labradorica
Pedicularis verticillata
Picea mariana
Pinguicula vulgaris
Platanthera hyperborea
Polemonium boreale
Populus balsamifera
Populus tremuloides
Populus trichocarpa
Potamogeton gramineus
Pulsatilla patens
Pyrola asarifolia
Pyrola chlorantha
Pyrola grandiflora
Pyrola minor
Ranunculus nivalis
Ranunculus sceleratus
Rubus arcticus
Rubus chamaemorus
Salix arctica
Salix bebbiana
Salix pulchra
Salix reticulata
Saxifraga hieraciifolia
Saxifraga hirculus
Saxifraga oppositifolia
Saxifraga tricuspidata
Selaginella selaginoides
Selaginella sibirica
Sibbaldia procumbens
Shepherdia canadensis
Spiranthes romanzoffiana
Vaccinium uliginosum
Vaccinium vitis-idaea
Valeriana capitata
Veronica wormskjoldii

Oficiální web parku: Denali National Park and Preserve.
Fotografovala Pavlína Zahradníková.

POLYGALA BALANSAE Coss. – vítod / horčinka

Mário Duchoň — Tue, 22 May 2012 09:01:39 +0000

Syn.: Chamaebuxus balansae (Coss.) Stapf, Polygaloides balansae (Coss.) O. Schwarz
Čeľaď: Polygalaceae R. Br. – vítodovité / horčinkovité

Rozšírenie: Vyskytuje sa v severnej časti pohoria Anti-Atlas, v celom Vysokom Atlase a v najjužnejšej časti Stredného Atlasu. Nedávno, pravdepodobne v roku 2008, bol druh objavený aj na Iberskom polostrove pri meste Almuñécar (Granada).
Ekológia: Rastie na skalných výstupoch a kamenistých svahoch s rozvoľnenou krovitou vegetáciou. Preferuje bázické substráty. Kvitne v marci až máji.

Opis: Do 1,5 m vysoký ker, vetvičky sú sivozelené, lysé, v mladosti vzácne páperisté, na vrchole zašpicatené, pichľavé. Listy sú drobné, 6–13 × 1,4–2,2 mm veľké, opadavé, striedavé, čiarkovito-kopijovité, celistvookrajové, so stopkou dlhou okolo 0,7 mm. Kvety sú obojpohlavné, v 3–4-kvetých strapcoch. Kališných lístkov je 5, dva z nich sú väčšie – petaloidné a tvoria opadavé, 11,7–13,3 × 5–7 mm veľké krídla. Korunné lístky sú 3, 14–18 mm dlhé, formujúce purpurovú rúrku a žlté laloky. Tyčiniek je 8(–9), semenník je vrchný. Plodom sú obrátene vajcovité až okrúhle tobolky.

Foto: 25. 3. 2012 (Maroko, Vysoký Altas, Grotte Win Tindouine).

VIOLA PUMILA Chaix – violka nízká / fialka nízka

Radim Cibulka — Tue, 22 May 2012 08:40:40 +0000

Syn.: Viola canina subsp. pratensis (Mert. et W. D. J. Koch) Čelak., Viola canina subsp. pumila (Chaix) Rouy et Foucau, Viola persicifolia auct. non Schreb., Viola pratensis Mert. et W. D. J. Koch
Česká jména: violka nízká (Kubát 2002)
Slovenská jména: fialka nízka (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité

Rozšíření: V Evropě roste od západní Francie a severní Itálie přes střední Evropu dále na východ a na Balkán, na severu zasahuje do střední Skandinávie, na východě zasahuje přes jih evropské části Ruska dále zřejmě až na západní a jižní Sibiř a do hor Střední Asie (až do Kyrgyzstánu a Tádžikistánu). U nás roste spíše vzácně od nížin do pahorkatin, v nivách velkých řek a v pánvích s výskytem slatin, častější je jen na jižní Moravě.
Ekologie: Roste na zaplavovaných nivních loukách, na slatinách, podél pramenných horizontů na svazích, na minerálně silných půdách. Kvete od května do června.

Popis: Vytrvalá bylina, 5–25 cm vysoká , bez přízemní růžice listů. Lodyhy jsou přímé nebo krátce vystoupavé, lysé nebo papilnaté. Čepele listů jsou úzce kopinaté nebo protáhle podlouhle kopinaté, nejčastěji 3–4krát delší než široké, vroubkovaně pilovité až téměř celokrajné, na bázi klínovité. Řapíky jsou tužší, úzce z čepele křídlaté až téměř bezkřídlé. Palisty jsou různě dlouhé, u horních listů často delší než řapík, jsou nepravidelně zubaté až celokrajné, horní nejvýše 5 mm široké. Květy jsou jednotlivé na tenkých květních stopkách, kališní lístky jsou špičaté, korunní plátky jsou úzce obvejčité, fialově až bledě fialově modré nebo bledé, na bázi bělavé, struha je bledá, krátká, asi tak dlouhá jako kališní přívěsky. Plodem je tobolka, semena jsou drobná, tmavohnědá.
Ohrožení a ochrana: V ČR je tento druh zařazen k silně ohroženým druhům (C2), ve stejné kategorii chráněn i zákonem (§2). Na Slovensku je hodnocen jako ohrožený (EN), také zde je chráněn zákonem (§).

Fotografováno dne 20. 5. 2012 (severně tůně Bruksa).

Paleotropis – Karoo-namibská oblast – Provincie Karoo

Vít Grulich — Tue, 22 May 2012 04:18:40 +0000

Zobrazit místo Provincie Karroo na větší mapě

Provincie Karoo leží ve vnitrozemí jihozápadní části Jihoafrické republiky, nepatrným výběžkem přesahuje podél řeky Oranje i do jižní Namibie. Je součástí paleotropické oblasti Karoo-namibské.

Geologickým podkladem jsou na větších plochách odolné dolerity (sedimenty z karbonu až jury), díky kontinentalitě klimatu jsou půdy relativně vápnité. Klima je dosti drsné: srážky jsou nedostatečné, většina jich spadne v létě. Teplotní rozdíly mezi létem a zimou jsou značné: zatímco v létě stoupají teploty až nad 40 °C, v zimě klesají i pod bod mrazu. Rovněž rozdíly mezi dnem a nocí jsou nápadně velké, mohou činit běžně i 25 °C.

Vegetaci tvoří specifické typy nízkých křovin, v nichž mohou dominovat různé pryšce (Euphorbia), druhy čeledí Anacardiaceae, Celastraceae, Capparaceae aj., spolu s nimi se objevují sukulenty, zejména z rodu Crassula. Značný podíl ve vegetaci křovin zaujímají trávy, např. z rodů Aristida, Enneapogon, Digitaria a Stipagrostis, časté jsou i hvězdnicovité, např. z rodů Felicia a Euryops.

Flóra je poměrně bohatá, čítá kolem 2500 druhů, i když endemismus je zde zřetelně nižší než v sousedních provinciích Západokapské a Kapské, která již spadá do květenné říše Capensis. Typický je zde sukulentní keřík nebo stromek Portulacaria afra z čeledi Portulacaceae. Velmi mnoho ze zdejších trav se vyznačuje C4 asimilací.

Z původních druhů provincie na BOTANY.cz najdete:

Fotografovala Věra Svobodová.

Paleotropis – Karoo-namibská oblast – Namibská provincie

Vít Grulich — Mon, 21 May 2012 15:00:50 +0000

Zobrazit místo Namibská provincie na větší mapě

Velmi svérázné území na pobřeží jihozápadní Afriky v Namibii a v jižní části Angoly náleží do paleotropické oblasti Karoo-namibské. Je budováno velmi starými, odolnými předprvohorními horninami. V území jsou místy i pohyblivé písečné duny, některé dosahují výšky až 300 m. Jeho specifikem je velmi drsné klima, které je ovlivňováno studeným Benguelským proudem, takže zde po dlouhá období neprší, zato jsou zde pravidelné mlhy. Klimatickou zvláštností jsou dále velmi velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.

K nejtypičtějším vegetaci patří písečné pláně. Na místech s nejsilnějšími mlhami v řídké vegetaci převládají laskavcovité druhy (Amaranthaceae) Arthraerua leibnitziae a slanobýl Salsola tuberculata a trávy z rodu Stipagrostis, jinde je dominantou Welwitschia mirabilis (Welwitschiaceae), v jižnější částech mohou místy dominovat i lišejníky. Na pohyblivých píscích je typickým druhem tráva Cladoraphis cyperoides, na menších dunách ostnitý keřík Acanthosicyos horridus z tykvovitých (Cucurbitaceae).

Na zpevněnějších místech se vyskytují např. Sesuvium portulacastrum (Aizoaceae) a různé kaciby (Zygophyllum) ze stejnojmenné čeledi. Na vlhkostně poněkud příznivějších místech jsou velmi řídké porosty více druhů akácií (Acacia). Na skalních výchozech se objevuje i keřové druhy z rodu Commiphora (Burseraceae) a sukulentní druhy z čeledi Aizoaceae i dalších.

Ačkoli květena této provincie je druhově chudá, vyznačuje se přítomností dosti velkého počtu endemitů (asi 200 druhů). Nejpozoruhodnější je monotypická endemická čeleď Welwitschiaceae, která patří do nahosemenné skupiny Gnetophyta. Zvláštností je i výskyt čeledi Didieraceae, centrum jejíž diverzity leží na Madagaskaru.

Původní druhy Namibské provincie na BOTANY.cz zastupují:

Fotografoval František Mazáč.

USA, Grand Canyon National Park

Ladislav Hoskovec — Mon, 21 May 2012 15:00:09 +0000

Grand Canyon National Park se nachází na severozápadě amerického státu Arizona, v kaňonu řeky Colorado a přilehlých oblastech. Poprvé byl Grand Canyon vyhlášen chráněným územím už v roce 1893, národním parkem se stal v roce 1919, od roku 1979 je zapsán v seznamu památek Světového kulturního dědictví UNESCO. Jeho rozloha činí 4926,66 km², jedná se o jedenáctý největší park USA, patří tedy v této zemi k parkům spíše střední velikosti. Délka kaňonu je 446 km, největší šířka 29 km, největší hloubka kaňonu dosahuje asi 1600 m.

Kaňon je především velmi významnou přírodní památkou geologickou. Na stěnách kaňonu lze nahlédnout do geologické minulosti Severní Ameriky, některé vrstvy na dně kaňonu dosahují stáří až 1 miliardy 700 milionů let. Vlastní kaňon vytvořila eroze pravděpodobně před méně než pěti až šesti miliony lety.

Klimatické poměry v Grand Canyonu se liší v závislosti na nadmořské výšce. V horních částech kaňonu může v zimě sněžit, dolní partie však mají podobné teploty jako oblasti v okolí pouštního Tucsonu. Výraznější dešťové srážky přicházejí dvakrát ročně, a to v zimě a na konci léta. Průměrné roční srážky na jižní hraně kaňonu jsou menší než 350 mm, v North Rim dosahují až 590 mm, v dolní části kaňonu u řeku Colorado pak jen 176 mm. Maximální letní teploty dosahují až 37,8 °C a zimní minimální teploty klesají až na -17,8 °C.

Lze říci, že území parku tvoří přechod mezi provincií Velké pánve Madreanské oblasti a provincií Skalistých hor. V tomto území ale ještě doznívá i vliv Sonorské provincie – západní části kaňonu výrazně ovlivňuje Mohavská poušť, východ území je pod vlivem pouště Sonorské, až sem zasahuje areál například mohavské juky Yucca brevifolia a sonorského druhu Fouquieria splendens. V národním parku Grand Canyon roste údajně na 1737 taxonů cévnatých rostlin, z nichž je asi 200 nepůvodních. Stromy a keře jsou v parku zastoupeny asi 200 taxony.
Podél řeky Colorado a jejich přítoků se objevuje úzký pás pobřežní vegetace s vrbou Salix exigua a keři Acacia greggii a Prosopis glandulosa (Fabaceae). Nad tímto vlhčím pobřežním pásmem se rozkládá značně aridní křovinatá oblast. Typické pro tento biotop jsou druhy keřů Larrea tridentata (Zygophyllaceae), Ambrosia dumosa, Artemisia tridentata, Ericameria nauseosa a Encelia farinosa (Asteraceae), Acacia greggii, Fouquieria splendens, Atriplex canescens aj.

Nad polopouštními křovinatými formacemi se vyskytují bory s dominantní borovicí Pinus monophylla, jalovci Juniperus monosperma a J. osteosperma, chvojníkem Ephedra viridis, jukami Yucca angustissima a Y. baccata.
Ještě výše potom najdeme lesy s borovicí těžkou (Pinus ponderosa), dubem Quercus gambelii, mahonií Mahonia repens, bezem černým (Sambucus nigra), trnovníkem Robinia neomexicana, druhem Cercocarpus ledifolius (Rosaceae) aj.

Pro nejvýše položené území jsou charakteristické opět dřeviny, najdeme zde především jedle Abies concolor a Abies lasiocarpa, smrky Picea engelmannii a Picea pungens, douglasku tisolistou sivou (Pseudotsuga menziesii var. glauca).
Poměrně vzácné jsou zde horské louky a pastviny, nacházejí se pouze v oblasti North Rim. Jsou pro ně chakateristické především trávy jako Bouteloua eriopoda a B. gracilis, Pleuraphis rigida nebo Achnatherum hymenoides.

Z bylin se často setkáme s druhy Datura wrightii (Solanaceae), pupalkami (např. Oenothera caespitosa a O. elata), turany (např. Erigeron utahensis), řebříčkem Achillea millefolium var. occidentalis nebo též další hvězdnicovitou bylinou Gutierrezia sarothrae, tabákem Nicotiana obtusifolia, kejklířkami Mimulus cardinalis a Mimulus guttatus, orlíčkem Aquilegia coerulea, zárazovitou bylinou Castilleja miniata nebo kosatcem Iris missouriensis.
Najdeme zde samozřejmě rostliny suchomilné jako jsou juky (5 druhů) a kaktusy (čeleď Cactaceae zastupuje 41 taxonů). Objevíme zde ale i vstavačovité (10 druhů). Endemických druhů je zde několik, patří k nim například Astragalus cremnophylax.

Z původních druhů rostlin se na území parku vyskytují:
Abies concolor
Abies lasiocarpa
Abronia elliptica
Abronia fragrans
Abronia nana
Abutilon incanum
Abutilon parvulum
Acacia greggii
Acamptopappus sphaerocephalus
Acer glabrum
Acer grandidentatum
Acer negundo
Aconitum columbianum
Acourtia wrightii
Adenophyllum porophylloides
Adiantum capillus-veneris
Agastache pallidiflora
Agave parryi
Agave schottii
Agave utahensis
Ageratina herbacea
Agoseris aurantiaca
Agoseris glauca
Agoseris heterophylla
Agrostis exarata
Agrostis idahoensis
Agrostis scabra
Achillea millefolium
Achnatherum aridum
Achnatherum hymenoides
Achnatherum lettermanii
Achnatherum nelsonii
Achnatherum parishii
Achnatherum scribneri
Achnatherum speciosum
Aletes macdougalii
Alisma triviale
Allenrolfea occidentalis
Allionia incarnata
Allium bigelovii
Allium bisceptrum
Allium nevadense
Alopecurus aequalis
Aloysia wrightii
Amaranthus fimbriatus
Amaranthus hybridus
Amaranthus palmeri
Amaranthus powellii
Ambrosia acanthicarpa
Ambrosia artemisiifolia
Ambrosia confertiflora
Ambrosia dumosa
Ambrosia eriocentra
Ambrosia psilostachya
Amelanchier pumila
Amelanchier utahensis
Amorpha fruticosa
Amphipappus fremontii
Amsinckia menziesii
Amsinckia tessellata
Amsonia tomentosa
Anaphalis margaritacea
Andropogon gerardii
Andropogon glomeratus
Andropogon hallii
Androsace occidentalis
Androsace septentrionalis
Androstephium breviflorum
Anemone tuberosa
Anemopsis californica
Antennaria marginata
Antennaria parvifolia
Antennaria rosea
Antennaria rosulata
Antheropeas lanosum
Antheropeas wallacei
Anulocaulis leiosolenus
Apocynum androsaemifolium
Apocynum cannabinum
Aquilegia coerulea
Aquilegia micrantha
Aquilegia triternata
Arabis drummondii
Arabis fendleri
Arabis glabra
Arabis gracilipes
Arabis perennans
Arabis pulchra
Aralia racemosa
Arceuthobium abietinum
Arceuthobium divaricatum
Arceuthobium douglasii
Arceuthobium microcarpum
Arceuthobium vaginatum
Arctomecon californica
Arctostaphylos patula
Arctostaphylos pungens
Arenaria aberrans
Arenaria eastwoodiae
Arenaria fendleri
Arenaria lanuginosa
Arenaria macradenia
Argemone arizonica
Argemone corymbosa
Argemone munita
Argyrochosma jonesii
Argyrochosma limitanea
Argythamnia cyanophylla
Argythamnia neomexicana
Aristida adscensionis
Aristida arizonica
Aristida purpurea
Aristida ternipes
Aristolochia watsonii
Arnica cordifolia
Arnica chamissonis
Artemisia bigelovii
Artemisia campestris
Artemisia carruthii
Artemisia dracunculus
Artemisia filifolia
Artemisia frigida
Artemisia ludoviciana
Artemisia nova
Artemisia tridentata
Asclepias asperula
Asclepias latifolia
Asclepias speciosa
Asclepias subverticillata
Asclepias tuberosa
Asclepias viridiflora
Astragalus amphioxys
Astragalus castaneiformis
Astragalus cremnophylax
Astragalus emoryanus
Astragalus episcopus
Astragalus eremiticus
Astragalus humistratus
Astragalus kentrophyta
Astragalus lentiginosus
Astragalus mokiacensis
Astragalus mollissimus
Astragalus newberryi
Astragalus nuttallianus
Astragalus oophorus
Astragalus pinonis
Astragalus praelongus
Astragalus preussii
Astragalus recurvus
Astragalus sabulonum
Astragalus sophoroides
Astragalus subcinereus
Astragalus tephrodes
Astragalus zionis
Astrolepis integerrima
Astrolepis sinuata
Athysanus pusillus
Atrichoseris platyphylla
Atriplex argentea
Atriplex asterocarpa
Atriplex canescens
Atriplex confertifolia
Atriplex hymenelytra
Atriplex navajoensis
Atriplex obovata
Ayenia compacta
Baccharis brachyphylla
Baccharis emoryi
Baccharis salicifolia
Baccharis sarothroides
Baccharis sergiloides
Baccharis wrightii
Bahia dissecta
Baileya multiradiata
Baileya pleniradiata
Bebbia juncea
Beckmannia syzigachne
Bernardia incana
Berula erecta
Besseya arizonica
Betula occidentalis
Bidens frondosa
Blepharoneuron tricholepis
Boehmeria cylindrica
Boerhavia coccinea
Boerhavia intermedia
Boerhavia spicata
Boerhavia wrightii
Bothriochloa barbinodis
Bothriochloa laguroides
Bothriochloa saccharoides
Bothriochloa springfieldii
Bouteloua aristidoides
Bouteloua barbata
Bouteloua curtipendula
Bouteloua eriopoda
Bouteloua gracilis
Bouteloua hirsuta
Bouteloua simplex
Bouteloua trifida
Bowlesia incana
Brickellia atractyloides
Brickellia californica
Brickellia coulteri
Brickellia grandiflora
Brickellia longifolia
Brickellia microphylla
Brickellia oblongifolia
Bromus anomalus
Bromus arizonicus
Bromus carinatus
Bromus ciliatus
Bromus frondosus
Bromus marginatus
Calamagrostis scopulorum
Calamagrostis stricta
Calibrachoa parviflora
Calliandra humilis
Callitriche palustris
Calochortus ambiguus
Calochortus flexuosus
Calochortus nuttallii
Caltha leptosepala
Calycoseris parryi
Calylophus hartwegii
Calylophus lavandulifolius
Calypso bulbosa
Camissonia boothii
Camissonia brevipes
Camissonia confertiflora
Camissonia chamaenerioides
Camissonia multijuga
Camissonia pallida
Camissonia pterosperma
Camissonia refracta
Camissonia specuicola
Camissonia walkeri
Campanula parryi
Canotia holacantha
Cardamine parviflora
Carex aquatilis
Carex athrostachya
Carex aurea
Carex bolanderi
Carex curatorum
Carex foenea
Carex haydeniana
Carex hystericina
Carex microptera
Carex nebrascensis
Carex occidentalis
Carex pellita
Carex petasata
Carex praegracilis
Carex rossii
Carex scoparia
Carex senta
Carex subfusca
Carex thurberi
Carex vallicola
Carex vulpinoidea
Carex wootonii
Castilleja applegatei
Castilleja austromontana
Castilleja integra
Castilleja kaibabensis
Castilleja linariifolia
Castilleja miniata
Catalpa speciosa
Caulanthus cooperi
Caulanthus crassicaulis
Ceanothus fendleri
Ceanothus greggii
Ceanothus martinii
Celtis laevigata
Centaurium calycosum
Centaurium exaltatum
Centrostegia thurberi
Cerastium arvense
Cercis orbiculata
Cercocarpus intricatus
Cercocarpus ledifolius
Cercocarpus montanus
Chaenactis carphoclinia
Chaenactis douglasii
Chaenactis fremontii
Chaenactis macrantha
Chaenactis stevioides
Chaenactis xantiana
Chaetopappa ericoides
Chamaebatiaria millefolium
Chamaesaracha coronopus
Chamaesyce arizonica
Chamaesyce fendleri
Chamaesyce chaetocalyx
Chamaesyce melanadenia
Chamaesyce polycarpa
Chamaesyce revoluta
Chamaesyce serpyllifolia
Chamerion angustifolium
Cheilanthes eatonii
Cheilanthes feei
Cheilanthes parryi
Cheilanthes wootonii
Chenopodium berlandieri
Chenopodium capitatum
Chenopodium desiccatum
Chenopodium fremontii
Chenopodium graveolens
Chenopodium hians
Chenopodium incanum
Chenopodium leptophyllum
Chenopodium pratericola
Chenopodium rubrum
Chenopodium salinum
Chilopsis linearis
Chimaphila umbellata
Chloracantha spinosa
Chloris virgata
Chorizanthe brevicornu
Chorizanthe rigida
Chrysothamnus depressus
Chrysothamnus greenei
Chrysothamnus viscidiflorus
Cirsium arizonicum
Cirsium calcareum
Cirsium foliosum
Cirsium neomexicanum
Cirsium ochrocentrum
Cirsium rothrockii
Cirsium rydbergii
Cirsium scariosum
Cirsium undulatum
Cirsium wheeleri
Cladium californicum
Claytonia perfoliata
Claytonia rosea
Clematis columbiana
Clematis hirsutissima
Clematis ligusticifolia
Cleome lutea
Cleome serrulata
Coleogyne ramosissima
Collinsia parviflora
Collomia grandiflora
Collomia linearis
Comandra umbellata
Convolvulus equitans
Conyza canadensis
Corallorrhiza maculata
Corallorrhiza wisteriana
Cordylanthus parviflorus
Cordylanthus wrightii
Cornus sericea
Corydalis aurea
Corydalis curvisiliqua
Crepis intermedia
Crepis occidentalis
Crepis runcinata
Crossosoma bigelovii
Croton texensis
Cryptantha abata
Cryptantha angustifolia
Cryptantha atwoodii
Cryptantha barbigera
Cryptantha capitata
Cryptantha cinerea
Cryptantha circumscissa
Cryptantha confertiflora
Cryptantha crassisepala
Cryptantha decipiens
Cryptantha fendleri
Cryptantha flava
Cryptantha flavoculata
Cryptantha fulvocanescens
Cryptantha gracilis
Cryptantha holoptera
Cryptantha maritima
Cryptantha micrantha
Cryptantha nevadensis
Cryptantha pterocarya
Cryptantha racemosa
Cryptantha recurvata
Cryptantha setosissima
Cryptantha utahensis
Cryptantha virginensis
Cucurbita foetidissima
Cucurbita palmata
Cuscuta californica
Cuscuta pentagona
Cymopterus acaulis
Cymopterus multinervatus
Cymopterus purpurascens
Cyperus erythrorhizos
Cyperus esculentus
Cystopteris fragilis
Cystopteris reevesiana
Dalea candida
Dalea lanata
Dalea searlsiae
Danthonia intermedia
Dasyochloa pulchella
Datura wrightii
Daucus pusillus
Delphinium nuttallianum
Delphinium parishii
Delphinium scaposum
Descurainia californica
Descurainia incana
Descurainia obtusa
Descurainia pinnata
Deschampsia caespitosa
Deschampsia elongata
Dicoria canescens
Digitaria californica
Dichanthelium acuminatum
Dichelostemma capitatum
Dimorphocarpa wislizeni
Diplachne uninervia
Disporum trachycarpum
Distichlis spicata
Dodecatheon pulchellum
Draba asprella
Draba rectifructa
Draba reptans
Dracocephalum parviflorum
Dryopteris filix-mas
Dudleya pulverulenta
Echeandia flavescens
Echinocactus polycephalus
Echinocereus coccineus
Echinocereus engelmannii
Echinocereus fendleri
Echinocereus triglochidiatus
Elatine brachysperma
Elatine rubella
Eleocharis acicularis
Eleocharis engelmannii
Eleocharis ovata
Eleocharis palustris
Eleocharis parishii
Eleocharis radicans
Eleocharis rostellata
Elodea canadensis
Elymus canadensis
Elymus elymoides
Elymus glaucus
Elymus lanceolatus
Elymus multisetus
Elymus trachycaulus
Elymus trachycaulus
Encelia farinosa
Encelia frutescens
Encelia resinifera
Encelia virginensis
Enceliopsis nudicaulis
Enneapogon desvauxii
Ephedra cutleri
Ephedra fasciculata
Ephedra nevadensis
Ephedra torreyana
Ephedra viridis
Epilobium brachycarpum
Epilobium ciliatum
Epilobium halleanum
Epilobium saximontanum
Epipactis gigantea
Equisetum arvense
Equisetum hyemale
Equisetum laevigatum
Eragrostis mexicana
Eragrostis pectinacea
Eriastrum diffusum
Eriastrum eremicum
Ericameria cervina
Ericameria laricifolia
Ericameria nauseosa
Ericameria paniculata
Ericameria parryi
Ericameria watsonii
Erigeron caespitosus
Erigeron canus
Erigeron concinnus
Erigeron divergens
Erigeron eatonii
Erigeron eximius
Erigeron flagellaris
Erigeron formosissimus
Erigeron lobatus
Erigeron modestus
Erigeron oreophilus
Erigeron speciosus
Erigeron ursinus
Erigeron utahensis
Eriogonum alatum
Eriogonum brachypodum
Eriogonum cernuum
Eriogonum corymbosum
Eriogonum deflexum
Eriogonum ericifolium
Eriogonum fasciculatum
Eriogonum flavum
Eriogonum heermannii
Eriogonum inflatum
Eriogonum jamesii
Eriogonum leptocladon
Eriogonum maculatum
Eriogonum microthecum
Eriogonum ovalifolium
Eriogonum palmerianum
Eriogonum plumatella
Eriogonum racemosum
Eriogonum thomasii
Eriogonum trichopes
Eriogonum umbellatum
Eriogonum wetherillii
Eriogonum wrightii
Eriogonum zionis
Eriochloa lemmonii
Erioneuron pilosum
Erodium texanum
Erysimum capitatum
Erysimum inconspicuum
Escobaria missouriensis
Escobaria vivipara
Eschscholzia californica
Eschscholzia glyptosperma
Eschscholzia minutiflora
Eucnide urens
Eucrypta chrysanthemifolia
Eucrypta micrantha
Euphorbia aaron-rossii
Euphorbia bilobata
Euphorbia brachycera
Euphorbia eriantha
Euphorbia chamaesula
Euphorbia incisa
Euphorbia palmeri
Eurybia glauca
Eurybia pulchra
Fallugia paradoxa
Fendlera rupicola
Fendlerella utahensis
Ferocactus cylindraceus
Festuca brachyphylla
Festuca idahoensis
Festuca rubra
Festuca sororia
Filago californica
Fimbristylis thermalis
Flaveria macdougalii
Forestiera pubescens
Fouquieria splendens
Fragaria virginiana
Frangula betulifolia
Frasera albomarginata
Frasera paniculata
Frasera speciosa
Fraxinus anomala
Fraxinus cuspidata
Fraxinus velutina
Fritillaria atropurpurea
Funastrum cynanchoides
Funastrum hirtellum
Gaillardia pinnatifida
Gaillardia spathulata
Galium bifolium
Galium munzii
Galium proliferum
Galium stellatum
Galium trifidum
Galium triflorum
Galium watsonii
Galium wrightii
Garrya flavescens
Garrya wrightii
Gaura coccinea
Gaura hexandra
Gaura mollis
Gayophytum diffusum
Gayophytum ramosissimum
Gentiana affinis
Gentiana parryi
Gentianella amarella
Geranium caespitosum
Geranium richardsonii
Geum aleppicum
Gilia filiformis
Gilia flavocincta
Gilia hutchinsifolia
Gilia latifolia
Gilia leptomeria
Gilia ophthalmoides
Gilia scopulorum
Gilia sinuata
Gilia stellata
Glandularia bipinnatifida
Glandularia gooddingii
Glossopetalon spinescens
Glyceria borealis
Glyceria striata
Glycyrrhiza lepidota
Gnaphalium exilifolium
Gnaphalium palustre
Goodyera oblongifolia
Goodyera repens
Grayia spinosa
Grindelia nuda
Grindelia squarrosa
Guillenia lasiophylla
Gutierrezia microcephala
Gutierrezia sarothrae
Hackelia floribunda
Hedeoma drummondii
Hedeoma nana
Hedeoma oblongifolia
Helianthella microcephala
Helianthella quinquenervis
Helianthella uniflora
Helianthus annuus
Helianthus anomalus
Helianthus ciliaris
Helianthus petiolaris
Heliomeris longifolia
Heliomeris multiflora
Heliotropium convolvulaceum
Heliotropium curassavicum
Hesperodoria salicina
Hesperodoria scopulorum
Hesperochiron pumilus
Hesperostipa comata
Hesperostipa neomexicana
Heteropogon contortus
Heterotheca fulcrata
Heterotheca villosa
Heterotheca viscida
Heuchera parvifolia
Heuchera rubescens
Hibiscus denudatus
Hieracium fendleri
Holodiscus dumosus
Hordeum brachyantherum
Hordeum pusillum
Houstonia wrightii
Hymenoclea salsola
Hymenopappus filifolius
Hymenothrix loomisii
Hymenoxys cooperi
Hymenoxys richardsonii
Hymenoxys subintegra
Hypericum anagalloides
Hypericum scouleri
Iliamna grandiflora
Imperata brevifolia
Ipomoea hederifolia
Ipomopsis arizonica
Ipomopsis longiflora
Ipomopsis multiflora
Ipomopsis polyantha
Ipomopsis polycladon
Ipomopsis tenuituba
Iris missouriensis
Isocoma acradenia
Isocoma drummondii
Isocoma pluriflora
Iva acerosa
Ivesia arizonica
Janusia gracilis
Juglans major
Juncus acuminatus
Juncus acutus
Juncus articulatus
Juncus balticus
Juncus bufonius
Juncus confusus
Juncus dudleyi
Juncus effusus
Juncus ensifolius
Juncus longistylis
Juncus mertensianus
Juncus mexicanus
Juncus nevadensis
Juncus saximontanus
Juncus tenuis
Juncus torreyi
Juncus xiphioides
Juniperus communis
Juniperus monosperma
Juniperus osteosperma
Juniperus scopulorum
Kallstroemia californica
Kallstroemia parviflora
Kelloggia galioides
Koeleria macrantha
Krameria erecta
Krameria grayi
Krascheninnikovia lanata
Lactuca ludoviciana
Langloisia setosissima
Lappula occidentalis
Larrea tridentata
Lathyrus brachycalyx
Lathyrus eucosmus
Lathyrus graminifolius
Lathyrus laetivirens
Lathyrus lanszwertii
Layia glandulosa
Lemna minuta
Lepidium alyssoides
Lepidium densiflorum
Lepidium fremontii
Lepidium lasiocarpum
Lepidium montanum
Lepidium virginicum
Leptodactylon pungens
Leptochloa fusca
Lesquerella arizonica
Lesquerella cinerea
Lesquerella gordonii
Lesquerella intermedia
Lesquerella purpurea
Lesquerella tenella
Lesquerella wardii
Lewisia pygmaea
Lewisia rediviva
Leymus salinus
Leymus triticoides
Ligusticum porteri
Limosella aquatica
Linanthus aureus
Linanthus bigelovii
Linanthus demissus
Linum lewisii
Linum neomexicanum
Linum puberulum
Lithophragma tenellum
Lithospermum cobrense
Lithospermum incisum
Lithospermum multiflorum
Lobelia cardinalis
Loeseliastrum schottii
Lomatium bicolor
Lomatium foeniculaceum
Lomatium mohavense
Lomatium nevadense
Lonicera arizonica
Lotus utahensis
Lotus wrightii
Lupinus argenteus
Lupinus arizonicus
Lupinus brevicaulis
Lupinus hillii
Lupinus kingii
Lupinus palmeri
Lupinus pusillus
Lycium andersonii
Lycium exsertum
Lycium fremontii
Lycium pallidum
Lycium torreyi
Lycurus phleoides
Lythrum californicum
Madia glomerata
Mahonia fremontii
Mahonia haematocarpa
Mahonia repens
Machaeranthera bigelovii
Machaeranthera canescens
Machaeranthera carnosa
Machaeranthera gracilis
Machaeranthera grindelioides
Machaeranthera pinnatifida
Machaeranthera tanacetifolia
Maianthemum racemosum
Maianthemum stellatum
Malacothrix clevelandii
Malacothrix glabrata
Malacothrix sonchoides
Malacothrix torreyi
Malvella lepidota
Malvella leprosa
Mammillaria grahamii
Mammillaria tetrancistra
Matelea parvifolia
Matelea producta
Maurandella antirrhiniflora
Melampodium leucanthum
Menodora scabra
Mentha arvensis
Mentzelia affinis
Mentzelia albicaulis
Mentzelia cronquistii
Mentzelia involucrata
Mentzelia multiflora
Mentzelia nuda
Mentzelia oreophila
Mentzelia pumila
Mentzelia rusbyi
Mentzelia tricuspis
Mertensia franciscana
Mertensia macdougalii
Mimulus bigelovii
Mimulus cardinalis
Mimulus guttatus
Mimulus primuloides
Mimulus rubellus
Mimulus spissus
Mimulus suksdorfii
Mimulus verbenaceus
Minuartia filiorum
Mirabilis bigelovii
Mirabilis linearis
Mirabilis multiflora
Mirabilis oxybaphoides
Mirabilis pumila
Mohavea breviflora
Monarda pectinata
Monardella glauca
Monroa squarrosa
Montia chamissoi
Mortonia scabrella
Mortonia utahensis
Morus microphylla
Muhlenbergia appressa
Muhlenbergia asperifolia
Muhlenbergia filiculmis
Muhlenbergia filiformis
Muhlenbergia fragilis
Muhlenbergia microsperma
Muhlenbergia minutissima
Muhlenbergia montana
Muhlenbergia pauciflora
Muhlenbergia porteri
Muhlenbergia pungens
Muhlenbergia racemosa
Muhlenbergia repens
Muhlenbergia richardsonis
Muhlenbergia sylvatica
Muhlenbergia tenuifolia
Muhlenbergia thurberi
Muhlenbergia wrightii
Myosurus apetalus
Myosurus cupulatus
Myosurus minimus
Nama demissum
Nama dichotomum
Nama retrorsum
Nemacladus glanduliferus
Neogaerrhinum filipes
Nicotiana attenuata
Nicotiana obtusifolia
Nolina microcarpa
Nolina parryi
Oenothera albicaulis
Oenothera caespitosa
Oenothera cavernae
Oenothera coronopifolia
Oenothera deltoides
Oenothera elata
Oenothera flava
Oenothera longissima
Oenothera pallida
Oenothera primiveris
Oenothera villosa
Opuntia acanthocarpa
Opuntia basilaris
Opuntia bigelovii
Opuntia echinocarpa
Opuntia engelmannii
Opuntia erinacea
Opuntia fragilis
Opuntia chlorotica
Opuntia macrorhiza
Opuntia phaeacantha
Opuntia polyacantha
Opuntia whipplei
Oreochrysum parryi
Orobanche cooperi
Orobanche fasciculata
Orobanche ludoviciana
Orthilia secunda
Orthocarpus luteus
Orthocarpus purpureoalbus
Osmorhiza depauperata
Ostrya knowltonii
Oxalis albicans
Oxytropis lambertii
Packera hartiana
Packera multilobata
Packera quercetorum
Packera werneriifolia
Panicum capillare
Panicum hirticaule
Panicum obtusum
Parietaria hespera
Parietaria pensylvanica
Paronychia jamesii
Paronychia sessiliflora
Parryella filifolia
Parthenium incanum
Parthenocissus vitacea
Pascopyrum smithii
Paxistima myrsinites
Pectis papposa
Pectocarya heterocarpa
Pectocarya platycarpa
Pectocarya recurvata
Pedicularis centranthera
Pediocactus simpsonii
Pellaea atropurpurea
Pellaea glabella
Pellaea truncata
Pennellia micrantha
Penstemon barbatus
Penstemon caespitosus
Penstemon eatonii
Penstemon lentus
Penstemon linarioides
Penstemon ophianthus
Penstemon pachyphyllus
Penstemon palmeri
Penstemon pseudoputus
Penstemon pseudospectabilis
Penstemon rostriflorus
Penstemon rydbergii
Penstemon subulatus
Penstemon utahensis
Penstemon virgatus
Perideridia gairdneri
Perideridia parishii
Perityle congesta
Perityle emoryi
Petalonyx nitidus
Petalonyx parryi
Petradoria pumila
Petrophyton caespitosum
Peucephyllum schottii
Phacelia affinis
Phacelia coerulea
Phacelia crenulata
Phacelia cryptantha
Phacelia distans
Phacelia egena
Phacelia filiformis
Phacelia fremontii
Phacelia glechomifolia
Phacelia ivesiana
Phacelia laxiflora
Phacelia palmeri
Phacelia pedicellata
Phacelia pulchella
Phacelia rotundifolia
Phacelia saxicola
Phacelia serrata
Phacelia vallis-mortae
Phalaris arundinacea
Phaseolus angustissimus
Philadelphus microphyllus
Phleum alpinum
Phlox austromontana
Phlox diffusa
Phlox gracilis
Phlox longifolia
Phlox stansburyi
Phlox viridis
Pholistoma auritum
Phoradendron californicum
Phoradendron juniperinum
Phragmites australis
Phyla cuneifolia
Phyllodoce empetriformis
Physalis crassifolia
Physalis hederifolia
Physalis pubescens
Physaria chambersii
Physaria newberryi
Picea engelmannii
Picea pungens
Pinus edulis
Pinus monophylla
Pinus ponderosa
Plagiobothrys arizonicus
Plagiobothrys jonesii
Plantago argyraea
Plantago ovata
Plantago patagonica
Plantago tweedyi
Platanthera sparsiflora
Pleuraphis jamesii
Pleuraphis rigida
Pleurocoronis pluriseta
Pluchea odorata
Pluchea sericea
Poa arida
Poa bigelovii
Poa fendleriana
Polanisia dodecandra
Poliomintha incana
Polygala macradenia
Polygala scoparioides
Polygala subspinosa
Polygonum amphibium
Polygonum bistortoides
Polygonum douglasii
Polygonum lapathifolium
Polygonum polygaloides
Polygonum punctatum
Populus angustifolia
Populus fremontii
Populus tremuloides
Porophyllum gracile
Portulaca oleracea
Potamogeton diversifolius
Potamogeton foliosus
Potamogeton natans
Potentilla biennis
Potentilla diversifolia
Potentilla glandulosa
Potentilla hippiana
Potentilla norvegica
Potentilla pulcherrima
Potentilla subviscosa
Prenanthella exigua
Primula specuicola
Proboscidea parviflora
Prosopis glandulosa
Prunus emarginata
Prunus fasciculata
Prunus virginiana
Psathyrotes annua
Psathyrotes pilifera
Psathyrotes ramosissima
Pseudocymopterus montanus
Pseudognaphalium canescens
Pseudognaphalium macounii
Pseudognaphalium stramineum
Pseudostellaria jamesiana
Pseudotsuga menziesii
Psilostrophe sparsiflora
Psilostrophe tagetina
Psoralidium junceum
Psoralidium lanceolatum
Psoralidium tenuiflorum
Psorothamnus arborescens
Psorothamnus fremontii
Ptelea trifoliata
Pteridium aquilinum
Pterospora andromedea
Pterostegia drymarioides
Pteryxia petraea
Purshia mexicana
Purshia stansburiana
Purshia tridentata
Pyrola elliptica
Pyrola chlorantha
Pyrola picta
Pyrrocoma crocea
Quercus gambelii
Quercus grisea
Quercus turbinella
Rafinesquia californica
Rafinesquia neomexicana
Ranunculus cardiophyllus
Ranunculus cymbalaria
Ranunculus flammula
Ranunculus inamoenus
Ranunculus oreogenes
Ranunculus uncinatus
Ratibida columnifera
Reverchonia arenaria
Rhus glabra
Rhus ovata
Rhus trilobata
Ribes cereum
Ribes inerme
Ribes leptanthum
Ribes montigenum
Ribes velutinum
Ribes viscosissimum
Robinia neomexicana
Rorippa curvipes
Rorippa palustris
Rosa stellata
Rosa woodsii
Rubus idaeus
Rubus neomexicanus
Rumex altissimus
Rumex hymenosepalus
Rumex salicifolius
Sagina saginoides
Sairocarpus kingii
Salazaria mexicana
Salix bebbiana
Salix bonplandiana
Salix exigua
Salix gooddingii
Salix laevigata
Salix lasiolepis
Salix lucida
Salix scouleriana
Salvia davidsonii
Salvia dorrii
Salvia henryi
Salvia reflexa
Sambucus glauca
Sambucus nigra
Sambucus racemosa
Samolus valerandi
Sanvitalia abertii
Sapindus saponaria
Saxifraga rhomboidea
Scirpus pallidus
Sclerocactus johnsonii
Sclerocactus parviflorus
Scleropogon brevifolius
Sedum lanceolatum
Selaginella mutica
Selaginella underwoodii
Selaginella watsonii
Senecio eremophilus
Senecio flaccidus
Senecio mohavensis
Senecio spartioides
Senecio wootonii
Senna covesii
Setaria grisebachii
Setaria leucopila
Setaria vulpiseta
Shepherdia argentea
Shepherdia rotundifolia
Schizachyrium sanguineum
Schizachyrium scoparium
Schkuhria multiflora
Schoenocrambe linearifolia
Schoenoplectus americanus
Schoenoplectus maritimus
Schoenoplectus pungens
Schoenoplectus tabernaemontani
Sidalcea neomexicana
Silene antirrhina
Silene menziesii
Silene rectiramea
Silene scouleri
Sisyrinchium demissum
Solanum americanum
Solanum douglasii
Solanum jamesii
Solanum rostratum
Solanum triflorum
Solidago canadensis
Solidago missouriensis
Solidago multiradiata
Solidago nana
Solidago simplex
Solidago velutina
Solidago wrightii
Sorbus dumosa
Sparganium angustifolium
Sphaeralcea ambigua
Sphaeralcea digitata
Sphaeralcea emoryi
Sphaeralcea fendleri
Sphaeralcea grossulariifolia
Sphaeralcea hastulata
Sphaeralcea incana
Sphaeralcea janeae
Sphaeralcea parvifolia
Sphaeralcea rusbyi
Spiranthes romanzoffiana
Sporobolus airoides
Sporobolus contractus
Sporobolus cryptandrus
Sporobolus flexuosus
Sporobolus giganteus
Sporobolus texanus
Stanleya pinnata
Stellaria nitens
Stellaria umbellata
Stemodia durantifolia
Stephanomeria exigua
Stephanomeria minor
Stephanomeria parryi
Stephanomeria pauciflora
Stephanomeria thurberi
Streptanthella longirostris
Streptanthus carinatus
Streptanthus cordatus
Stuckenia pectinatus
Stylocline micropoides
Suaeda moquinii
Suaeda suffrutescens
Symphoricarpos longiflorus
Symphoricarpos oreophilus
Symphoricarpos rotundifolius
Symphyotrichum ascendens
Symphyotrichum divaricatum
Symphyotrichum falcatum
Symphyotrichum foliaceum
Symphyotrichum praealtum
Talinum brevifolium
Talinum validulum
Tetradymia canescens
Tetraneuris acaulis
Thalictrum fendleri
Thamnosma montana
Thelesperma subnudum
Thelypodiopsis ambigua
Thelypodiopsis purpusii
Thelypodium integrifolium
Thelypodium wrightii
Thermopsis montana
Thymophylla acerosa
Thymophylla pentachaeta
Thysanocarpus curvipes
Thysanocarpus laciniatus
Tidestromia lanuginosa
Tidestromia oblongifolia
Tiquilia canescens
Tiquilia latior
Townsendia exscapa
Townsendia incana
Toxicodendron rydbergii
Tragia ramosa
Trianthema portulacastrum
Tricardia watsonii
Tridens muticus
Trifolium andinum
Trifolium gymnocarpon
Trifolium longipes
Trifolium pinetorum
Trisetum spicatum
Trixis californica
Typha domingensis
Typha latifolia
Uropappus lindleyi
Urtica dioica
Valeriana acutiloba
Valeriana edulis
Valeriana occidentalis
Vanclevea stylosa
Verbena bracteata
Verbena macdougalii
Verbesina encelioides
Veronica americana
Veronica peregrina
Veronica serpyllifolia
Vicia americana
Vicia ludoviciana
Viguiera parishii
Viola canadensis
Viola nephrophylla
Vitis arizonica
Vulpia octoflora
Wislizenia refracta
Woodsia neomexicana
Woodsia oregana
Wyethia arizonica
Xanthium strumarium
Xylorhiza tortifolia
Xylorhiza tortifolia
Yabea microcarpa
Yucca angustissima
Yucca baccata
Yucca brevifolia
Yucca elata
Yucca whipplei
Zannichellia palustris
Zigadenus elegans
Zigadenus paniculatus
Zinnia grandiflora
Ziziphus obtusifolia

Oficiální web parku: Grand Canyon National Park.
Fotografovala Pavlína Zahradníková.

WELWITSCHIA MIRABILIS Hook. f. – welwitschie podivuhodná

František Mazáč — Sun, 20 May 2012 18:03:42 +0000

Česká jména: welwitschie podivuhodná (Mareček 2001)
Čeleď: Welwitschiaceae Caruel

Rozšíření: Druh jihozápadní Angoly a severozápadní Namíbie. Jediný druh rodu i čeledi.
Ekologie: Roste v poušti Namib v blízkosti oceánu, dešťové srážky jsou zde vzácné, vláhu do této oblasti však přinášejí časté mlhy.

Popis: Nahosemenná dvoudomá vytrvalá rostlina s krátkým dřevnatým stonkem, který ve stáří dosahuje až 1 m v průměru a z většiny je ukrytý pod zemí. Listy vyrůstají v páru, jsou vstřícné, pentlicovité, až 6 m dlouhé a až 1,5 m široké, žebernaté, kožovité, po celý život rostliny dorůstají na bázi a na vrcholu postupně zasychají a třepí se. Samčí šištice jsou tvořeny dvěma páry vstřícných listenů a 6 tyčinkami, samičí šištice jsou čtyřřadé, v paždí každé šupiny po jednom vajíčku, postupně se samičí šiška zbarvuje do červena a rozpadne se. Semeno je obaleno blanitým okvětím, vzdáleně se podobá křídlaté nažce. Rostlina se dožívá vysokého věku, údajně až 2000 let.
Poznámka: Jméno rodu odkazuje na slovinského botanika F. M. Welwitsche.

Fotografováno dne 4. 5. 2012 (Namíbie, okolí města Swakopmund).

ACHYRANTHES ASPERA L.

Naděžda Gutzerová — Sat, 19 May 2012 19:36:06 +0000

Syn.: Centrostachys aspera (L.) Standl., Stachyarpagophora aspera (L.) M. Gómez
Čeleď: Amaranthaceae Juss. – laskavcovité

Rozšíření: Severní, západní i východní Afrika (kromě Saharské oblasti), západní Asie, jih Arabského poloostrova, jižní Čína, Tchaj-wan, sever Indie, Cejlon, Indočína, Malajsie, severní Austrálie, snad druhotně jižní Evropa, jistě druhotně jih USA, Mexiko, Karibik, sever Jižní Ameriky, Makaronésie (Azory, Madeira, Kanárské ostrovy).
Ekologie: Nitrofilní stanoviště, ruderalizované plochy, břehy vodních toků, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2300 m.

Popis: Vytrvalá, 20–120 cm vysoká bylina s hranatým stonkem. Vstřícné listy jsou vejčité, lysé nebo chlupaté, na rubu stříbřitě chlupaté. Na konci stonků je klasovité květenství, které je později převislé. Oboupohlavné květy jsou více než 5 mm dlouhé, květ je obklopený jedním listenem a dvěma načervenalými osinatými listenci.
Poznámka: Velmi variabilní druh, rozlišuje se řada variet (jen z území jižní Číny jsou uváděny 4 variety), které jsou někdy hodnoceny jako samostatné druhy. A tak například kanárští botanikové uvádějí z Kanárských ostrovů pouze druh A. aspera, zatímco P. Schoenfelder považuje kanárské rostliny rovnou za druh A. sicula (L.) All., stejně jako botanikové z Pyrenejského poloostrova, kteří o druhu A. aspera píší, že je sice ze Španělska uváděn, ale není potvrzen. Druh vyžaduje další studium.

Fotografováno dne 11. 2. 2007 (Kanárské ostrovy, La Palma, Barranco del Galga).

ERIOGONUM UMBELLATUM Torr.

Vít Grulich — Sat, 19 May 2012 18:28:24 +0000

Syn.: Eriogonum cupreum Gand., Eriogonum latum Small ex Rydb., Eriogonum polyanthum Benth., Eriogonum tolmieanum Hook.
Česká jména: eriogonum (Mareček 1996)
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité

Rozšíření: Areál se rozkládá na západě Severní Ameriky v Britské Kolumbii a Albertě v Kanadě, a v USA až po Kalifornii a Nevadu, na jihovýchod po Utah.
Ekologie: Roste v suchých trávnících, v křovinách nebo na skalních výchozech, v nadmořských výškách do 2800(–3500) m.

Popis: Vytrvalá bylina nebo polokeř tvořící polštářové nebo rozkladité trsy, někdy přímý nevelký keřík; často jsou populace složené z oboupohlavných a samičích jedinců. Stonky jsou přímé nebo rozkladité, (1–)5–30(–40) cm vysoké, plné, tenké, lysé nebo chlupaté. Listy jsou ve volné nebo stěsnané růžici; řapík je 0,1–3(–4) cm dlouhý; čepel je eliptická až obkopinatá, 0,3–3(–4) cm dlouhá a 0,1–2,5 cm široká, většinou na líci chlupatá nebo olysalá a na spodní straně hustě vlnatá nebo vločkovitě chlupatá, na okraji celistvá, plochá nebo zvlněná. Květenství je spíše kompaktní, často tvořené složeným okolíkem, někdy strboulovité, na bázi podepřené 3 až mnoha listeny; ke každé uzlině se vztahuje 1 válcovitý nebo zvonkovitý, 1–6 mm dlouhý „zákrovní“ listen s 6–12 zuby; květy jsou 2–10(–12) mm dlouhé; okvětí je bílé, žluté nebo červené; okvětních lístků je 6, kopisťovitých nebo obvejčitých; tyčinek je 9, jsou 2–8 mm dlouhé, z květů vyniklé; semeník je tvořen 3 srostlými plodolisty se svrchním semeníkem, čnělkou a hlavatou bliznou. Plody jsou nažky 2–7 mm dlouhé, hnědé, lysé, jen na zobánku chlupaté.
Poznámka: Mimořádně proměnlivý druh, v areálu je rozlišováno více než 40, často geograficky odlišených variet, lišících se kombinací morfologických znaků, ale navzájem mezi sebou spojených přechody. Fotografované rostliny odpovídají var. majus Hook., která je převažujícím typem v severní části areálu druhu ve Skalistých horách.

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 29. 7. a 2. 8. 2007 (Kanada, Britská Kolumbie: Manning Provincial Park, Blackwall Peak a Strawberry Flats; Alberta: Waterton Lakes NP, Rowe Creek).