Syn.: Festuca austriaca Hack., Festuca balansae E. B. Alexeev, Festuca caerulans Schur, Festuca inarmata Schur, Festuca mutica Schleich. ex Hack., nom. inval., Festuca ovina subsp. capillata (Lam.) Kozlowska, Festuca ovina var. capillata (Lam.) Alef., Festuca valesiaca Rchb., Festuca violacea var. mutica Kumm. et Sendtn., Poa capillata (Lam.) Mérat
Česká jména: kostřava ametystová (Kubát 2002)
Slovenská jména: kostrava ametystová (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae Barnhard – lipnicovité
Festuca amethystina
Rozšíření: Evropský druh, těžiště areálu je v horských oblastech Alp, Karpat a Balkánského poloostrova, ve střední Evropě se vzácně vyskytuje i v pahorkatinách ČR, středního Německa a Polska. V ČR je velmi vzácná, je známo jen několik lokalit v Českém středohoří a v Českém krasu, na Moravě na Vyškovsku a v okolí Hodonína; historické doklady existují i ze Slavkovského lesa, od Plzně a Džbánu. Na Slovensku je poněkud hojnější ve středních polohách vápencových Karpat, např. ve Strážovských vrších, ve Velké Fatře a Slovenském ráji.
Ekologie: Roste převážně ve světlých lesích, řidčeji i na otevřených stanovištích, většinou na bazických, střídavě vlhkých půdách. Bývá součástí vegetace reliktních typů doubrav nebo vápnomilných borů.
Festuca amethystina
Popis: Vytrvalá tráva se sivozelenými, nápadně jemnými, často velmi dlouhými štětinovitými listy, tvoří husté trsy a v nich pouze vnitropochevní výběžky; stébla jsou přímá, (30–)50–80(–100) cm vysoká. Přízemní listy jsou štětinovitě svinuté, 10–30(–40) cm dlouhé, 0,3–0,6(–0,7) mm v průměru, drsné, na vnitřní straně s 3–5 žebry, na průřezu jsou mnohoúhelníkovité, s jednotlivými oddělenými sklerenchymatickými provazci a 5–7 cévními svazky; pochvy jsou papírovité, často modrofialově naběhlé; lodyžní listy jsou podobné listům přízemním. Květenství je rozkladitá jednostranná lata 8–20(–25) cm dlouhá, lysá, dolní větévky jsou poměrně krátké; klásky jsou 3–6květé, 6–9 mm dlouhé, většinou sivé; plevy jsou nestejné; pluchy jsou bezosinné, lysé.
Záměny: Kostřava ametystová je trsnatým druhem, na první pohled nápadná svinutými, štětinovitě tenkými, velmi dlouhými sivozelenými listy. Jiným charakteristickým znakem jsou bezosinné klásky; osiny mezi našimi kostřavami postrádá ještě kostřava pochvatá Dominova (Festuca vaginata subsp. dominii), která však má velmi silné drátovité listy, a kostřava tenkolistá (Festuca filiformis), která je drobná, zelená a roste na živinami chudých substrátech. Oba zmíněné druhy mají zcela odlišné uspořádání cévních svazků v listech – tvoří souvislý sklerenchymatický prstenec, zatímco Festuca amethystina má samostatné sklerenchymatické pruhy (a proto průřez listem nemá oválný, ale mnohoúhelníkovitý).
Ohrožení a ochrana: V ČR kriticky ohrožený (C1r) a zákonem chráněný druh (§1). Zákon kostřavu ametystovou chrání i v Polsku a Maďarsku.
Festuca amethystinaFestuca amethystina
Festuca amethystina
Festuca amethystina
Fotografováno dne 22. 6. 2012 (Vojenský újezd Březina).