FESTUCA FILIFORMIS Pourr. – kostřava tenkolistá / kostrava vláskovitá

Syn.: Festuca capillata auct., non Lam., Festuca capillata var. hirtula (Travis) Druce, Festuca capillata var. hirtula (Hack. ex Travis) Howarth, Festuca filiformis subsp. hirtula (Hack. ex Travis) Kerguélen, Festuca filiformis f. mucronata (Auquier) Kerguélen et Plonka, Festuca guestfalica subsp. hirtula (Hack. ex Travis) Dengler, Festuca hirtula (Hack. ex Travis) Kerguélen, Festuca mutica (Retz.) Wulfen, Festuca ophioliticola subsp. hirtula (Hack. ex Travis) Auquier, Festuca ovina f. arenaria Beck, Festuca ovina f. arenaria Junge, Festuca ovina var. capillata (Lam.) Mathieu, Festuca ovina var. capillata (Lam.) Hack., Festuca ovina var. fiisia Asch. et Graebn., Festuca ovina subsp. hirtula (Hack. ex Travis) M. J. Wilk., Festuca ovina var. mutica Retz., Festuca ovina var. paludosa (Gaudin) Steud., Festuca ovina subsp. tenuifolia (Sibth.) Čelak., Festuca ovina var. tenuifolia (Sibth.) Roem. et Schult., Festuca ovina var. tenuifolia (Sibth.) Duby, Festuca ovina var. tenuifolia (Sibth.) Mert. ex W. D. J. Koch, Festuca ovina var. tenuifolia (Sibth.) Sm., Festuca paludosa Gaudich., Festuca tenuifolia Sibth.
Česká jména: kostřava tenkolistá (Kubát 2002)
Slovenská jména: kostrava vláskovitá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Festuca filiformis

Rozšíření: Evropský druh s těžištěm areálu na západě kontinentu, roste od Španělska a Velké Británie až do jižního Norska, na jih zasahuje do severní Itálie. Ve střední Evropě roste ještě v Polsku, ČR, Rakousku a na Slovensku a zasahuje i do Rumunska, na Ukrajinu a snad i na severní úpatí Kavkazu. V ČR roste roztroušeně až hojně ve středních a vyšších polohách, zejména v západní polovině státu, ale vyskytuje se i v karpatské části Moravy. V termofytiku je velmi vzácná. Na Slovensku je známa hlavně z flyšových Karpat.

Ekologie: Roste na písčinách, suchých loukách, pastvinách, vřesovištích, na okrajích lesů, ale i v sušších partiích rašelinišť. Součást vegetace krátkostébelných porostů; vyhledává živinami chudé nevápenné půdy. Velmi často ji v louce najdeme na starých zarostlých mraveništích.

Festuca filiformis

Popis: Vytrvalá zelená neojíněná tráva, tvoří drobné trsy; stébla jsou přímá, hladká, 20–40 cm vysoká. Přízemní listy jsou tenké, jemné, vláskovité až štětinovité, 0,2–0,4(–0,5) mm v průměru, na vnitřní straně mají většinou 3 žebra, na průřezu jsou oválné, se souvislým sklerenchymatickým prstencem pod pokožkou tvořeným 1–2 řadami buněk a s 5 cévními svazky, jejich pochvy jsou pevné, slámově žlutohnědé; lodyžní listy jsou svinuté jako listy sterilních výhonů, jazýček je nanejvýš 0,5 cm dlouhý. Květenství je chudá jednostranně rozkladitá lata 2–4 cm dlouhá, lysá, jen dolní větévky jsou s více klásky; klásky 3–5květé, 4,5–5,5 mm dlouhé, zelené; plevy nestejné; pluchy bezosinné nebo s osinami nanejvýš 0,3 mm dlouhými, lysé.

Záměny: Patří mezi druhy blízce příbuzné s kostřavou ovčí (Festuca ovina), od níž se liší velmi krátkými, na mnoha pluchách zcela chybějícími osinami – kostřava ovčí má osiny alespoň 0,5 mm dlouhé. Z trsnatých druhů kostřav vyskytujících se v ČR osiny rovněž chybějí kostřavě ametystové (Festuca amethystina), která má však šedé, velmi tenké a dlouhé listy s jednotlivými oddělenými sklerenchymatickými vlákny; další kostřava, které často chybějí osiny, je kostřava pochvatá Dominova (Festuca vaginata subsp. dominii), která má šedě ojíněné, drátovité listy 0,8–1,3 mm v průměru; roste jen na píscích na jižní Moravě v okolí Kyjova, Bzence a Hodonína.

Festuca filiformisFestuca filiformis
Festuca filiformis

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 9. 6. 2012 (Česko, Čechy, vojenský újezd Boletice, nedaleko zaniklé osady Loutka).