Syn.: Anthoxanthum paniculatum L., Festuca anthoxanthia Sm., nom. inval., Festuca aurea Lam., Festuca baetica (Hack.) Hack. ex Asch. et Graebn., Festuca bulbosa Delarbre, Festuca caerulescens Boiss. ex Hack., nom. inval., Festuca compressa DC., Festuca consobrina Timb.-Lagr., Festuca durandoi subsp. capillifolia (Pau ex Willk.) Rivas Ponce, Cebolla et M. B. Crespo, Festuca durandoi var. capillifolia (Pau ex Willk.) Rivas Ponce et Cebolla, Festuca durandoi subsp. fontqueri (Rivas Ponce et Cebolla) Llamas, Acedo, Penas et Pérez Morales, Festuca ferruginea (Vest) Rchb., Festuca fibrosa Griseb., Festuca fleischeri Steud., nom. inval., Festuca fusca Vill., nom. illeg., Festuca gigantea Krock., nom. illeg., Festuca montis-celtici Delarbre, Festuca paradoxa Ehrh. ex Steud., nom. inval., Festuca spadicea L., Poa gerardii All., Poa montana Delarbre, nom. illeg., Poa spadicea (L.) Koeler, Poa triflora Moench, Schedonorus aureus (Lam.) P. Beauv., Schedonorus compressus (DC.) Roem. et Schult., Schedonorus consobrinus Timb.-Lagr., nom. inval., Schedonorus ferruginea Vest., Schedonorus ferrugineus Vest, Schedonorus ×fleischeri (Dörfl.) Holub, Schedonorus spadiceus (L.) Roem. et Schult.
Čeleď: Poaceae Barnhard – lipnicovité
Festuca paniculata
Rozšíření: Areál se táhne v horách jižní a střední Evropy. Druh roste na Pyrenejském poloostrově, v Alpách, Apeninách, na Balkáně a v rumunských Jižních Karpatech, kromě toho přesahuje do severní Afriky, kde roste v marockém Atlase a snad i v Tunisku. V areálu se rozlišuje několik poddruhů; naše rostliny odpovídají nominátnímu.
Festuca paniculata

Festuca paniculata

Ekologie: Stanovištěm jsou alpinské trávníky nad horní hranicí lesa, převážně na výslunných, jižně exponovaných svazích s kamenitými půdami. Provází nevápnité substráty. Lokality leží v nadmořské výšce 900–2500 m.
Popis: Vytrvalá statná trsnatá tráva, dorůstá výšky 50–120 cm; stébla jsou přímá, s 2–3 listy, na bázi s cibulkovitou strukturou vzniklou z odumřelých nerozpadlých listových pochev. Listy jsou čárkovité, ploché až žlábkovité, 2–4 mm široké; jazýček horních listů je 2–3 mm dlouhý. Lata je 7–12 cm dlouhá, bohatá, na vrcholu často převislá; vřeteno laty i větvičky jsou hladké; klásky jsou 3–5květé, široce vejčité, 1–1,1 cm dlouhé, hnědé; plevy jsou kopinaté, 7–8 mm dlouhé, 5žilné, špičaté, ale bez osiny. Plodem je obilka.
Poznámka: Nápadná velmi statná trsnatá tráva, není žádné z našich kostřav bezprostředně příbuzná. Pozná se podle typických žlábkovitých listů a svérázné laty.
Festuca paniculata
Festuca paniculata
Fotografováno dne 9. 6. 2015 (Srbsko, Midjor).