Česká jména: fík (Černý 1517), fíkový strom (Veleslavín 1598), smokvoň obecná (Presl 1846), fíkovník smokvoň (Kubát 2002)
Čeleď: Moraceae Link – morušovníkovité
Ficus carica
Rozšíření: Fíkovník smokvoň pochází z Přední Asie, odtud se rozšířil do celého Středomoří, byl zavlečen i na ostrovy Makaronésie a do Ameriky. U nás se pěstuje většinou v nádobách, které se na zimu ukládají do chladných místností. Dříve (tedy již ve středověku) se u nás fíkovníky pěstovaly v tzv. fíkovnách, což byly v podstatě stavby funkcí podobné skleníku, jejichž střechy se na jaře rozebíraly a před příchodem zimy se opět zakryly a zazimovaly, aby zde fíkovníky a jiné subtropické druhy rostlin dobře přezimovaly. Vzácně lze i u nás najít zplanělé exempláře, obvykle v okolí lidských sídel a zahrad, na rumištích a skládkách – např. Vrbice (Břeclavsko), Brno, Ostrá (Nymbursko), Praha.
Popis: Smokvoň se pěstuje jako keř nebo jako strom. Listy jsou hluboce laločnaté, opadavé, ve tvaru se dosti liší podle kultivaru. Celá rostlina je prostoupena mléčnou šťávou (latexem). Plodem jsou dobře známé fíky. V současnosti se pěstují kultivary, u nichž se plody vyvíjejí partenokarpicky (tedy bez opylení). Plodenství (nepravý plod) zrají do barvy zelenavé, žluté, hnědé či bronzové.
Využití: Smokvoň je důležitá ovocná dřevina hlavně v subtropech. Plody se konzumují buď čerstvé nebo sušené. Také se kandují, vyrábí se z nich marmelády, alkoholické nápoje i projímadla. Dřevo nachází uplatnění v truhlářství a řezbářství.
Poznámka: Pěstování fíkovníků u nás po celý rok venku je dosti riskantní, je možné se o to pokusit pouze na chráněných, slunných a nejteplejších stanovištích. Při teplotách pod -10 ºC namrzá, dobře však na jaře znovu obrůstá.
Ficus caricaFicus carica
Ficus carica
Fotografováno v říjnu 2005 (fíkovna Pražského hradu).