Syn.: Ficus caffra (Miq.) Miq., Ficus ingentoides Hutch., Ficus katagumica Hutch., Ficus kawuri Hutch., Ficus magenjensis Sim, Ficus ovatocordata De Wild., Ficus pondoensis Warb., Ficus schimperiana Hochst. ex Miq., Urostigma ingens Miq.
Čeleď: Moraceae Link – morušovníkovité
Ficus ingens
Rozšíření: Větší část areálu se rozkládá v Africe. Zde je znám z vysokých poloh horských skupin na Sahaře, dále v oblasti savan na Saharu navazujících, a to od Senegalu až po Súdán, na pobřeží Guinejského zálivu dosahuje až do území deštných lesů. Široce je rozšířen ve východní Africe od Eritrey až po Jihoafrickou republiku, nejdále k jihu se vyskytuje ještě v provincii Eastern Cape. Kromě toho přesahuje na Arabský poloostrov do Saúdské Arábie, Jemenu a jižního Ománu.
Ekologie: Vyskytuje se kamenitých a skalnatých svazích, v galeriových porostech i ve vyschlých korytech řek (vádí), také na okrajích deštných lesů. Častější je na bazických podkladech (vápence, dolomity, čediče). Vystupuje až do nadmořské výšky 2000 m. Jako opylovač funguje vosa Platyscapa soraria.
Ficus ingens
Popis: Poloopadavý keř nebo strom, dorůstá výšky až 15 m; kmen může mít v průměru až 0,4(–2) m, s šedou hladkou borkou; letorosty jsou světle hnědé, lysé nebo chlupaté; latex je mléčně bílý. Listy opadávají na období několika málo týdnů; jsou střídavé, řapíkaté, vejčité až kopinaté, 6–16 cm dlouhé a 2–7 cm široké, v mládí nápadně svítivě červené, později leskle tmavozelené, na rubu světlejší, lysé, na bázi zaokrouhlené, uťaté až mělce srdčité, celokrajné, na vrcholu zašpičatělé nebo špičaté; řapík je 2–5 cm dlouhý; palisty jsou 0,5–3,5 cm dlouhé, obvykle hustě chlupaté. Fíky vyrůstají po 1 až několika v paždí listů, jsou téměř přisedlé, téměř kulovité, o průměru 6–11 mm, lysé nebo plstnaté, 3 listeny v ústí jsou zřetelné.
Ficus ingens
Ficus ingens
Ficus ingens
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 23. 9. 2015 (Omán, gov. Dhofar, Mughsayl).