Syn.: Ficus angladei C. E. C. Fisch., Ficus huegelii Kunth et C. D. Bouché., Ficus macrocarpa Hügel ex Miq., Ficus macrophylla f. stenophylla Domin, Ficus magnolioides Borzí, Ficus squamellosa (Miq.) Miq., Urostigma huegelii Miq., Urostigma macrophyllum (Pers.) Miq., Urostigma squamellosum Miq.
Česká jména: smokvoň (Presl 1846), fíkovník, fikus (Mareček 1996)
Čeleď: Moraceae Link – morušovníkovité
Ficus macrophylla
Rozšíření: Ficus macrophylla je původem z východních oblastí Austrálie (východní Queensland a severovýchodní New South Wales) a z ostrova Lord Howe Island (zde se vyskytuje v poddruhu F. m. subsp. columnaris). Druh je pěstován jako dekorativní dřevina v mnoha zemích světa, například v jižní Evropě, Makaronésii, Kalifornii a na Floridě, ve Střední Americe, na Novém Zélandu, v Mikronésii aj. Na Havajských ostrovech, Tahiti a Nové Kaledonii je zdomácnělý. V botanických zahradách tropických a subtropických oblastí se s oblibou pěstuje především efektní Ficus macrophylla subsp. columnaris, úzce endemický poddruh z malého jihopacifického ostrůvku Lord Howe Island.
Ekologie: V původním areálu roste ve vlhkých i suchých lesích, zejména podél vodních toků, na aluviálních půdách. Je tolerantní k suchu, je odolnější vůči chladu než jiné druhy rodu Ficus a snese teploty až -7 °C. Pro opylování tohoto druhu je nezbytná specifická vosa (Pleistodontes froggatti). Semena klíčí často v korunách stromů a mladé rostliny žijí jako epifyty, dokud kořeny nedosáhnou země. Rostlina zmohutní, uškrtí a nakonec nahradí svého hostitele. Ficus macrophylla se může šířit z výsadeb do sousedních oblastí a narušovat původní lesy.
Ficus macrophylla
Popis: Velmi vysoký strom s mohutným kmenem, dorůstající 50–60 m výšky. Kmen může být masivní, o průměru až 2,4 m, s vystupujícími silnými deskovými opěrnými kořeny. Ve vlhkém prostředí původních deštných lesů se z větví spouští vzdušné kořeny, po dosažení země vznikají vedlejší kmeny, které pomáhají nést mohutnou korunu (tento znak je dobře patrný především u poddruhu F. m. subsp. columnaris). Borka je šedohnědá. Listy a větve roní při poranění mléčnou tekutinu. Listy jsou střídavé, jednoduché, vejčité, eliptické nebo podlouhle eliptické, čepel je kožovitá, lysá a hladká, lesklá, tmavě zelená na líci, nahnědlá na rubu, 10–30 cm dlouhá, s tupou špičkou na vrcholu. Květenství se skládá ze stovek drobných květů uzavřených v masité tkáni. Malý otvor ve vrcholu plodu umožňuje průchod drobným symbiotickým vosám, které při kladení vajíček květy opylují. Dužnaté plodenství (fík) je zelené, oranžové až fialové s krémově bílými skvrnkami, kulovité, 2–2,5 cm v průměru.
Využití: Druh je vysazován v parcích, zahradách a ulicích v teplých oblastech, je to též oblíbená kontejnerová rostlina pro světlé prostory v mírném pásmu.
Ficus macrophylla
Ficus macrophylla
Ficus macrophylla
Ficus macrophylla
Fotografovali Věra Svobodová, dne 16. 5. 2013 (USA, Havajské ostrovy, ostrov Oahu, Pearl Harbor).