Syn.: Ficus caudata Stokes, Ficus peepul Griff., Ficus religiosa var. cordata Miq., Ficus religiosa var. rhynchophylla Miq., Ficus rhynchophylla Steud., Ficus superstitiosa Link, Urostigma religiosum (L.) Gasp.
Česká jména: smokvoň posvátná (Presl 1846), fíkovník, fikus (Mareček 1996)
Čeleď: Moraceae Link – morušovníkovité
Ficus religiosa
Rozšíření: Druh pochází z tropické Asie, z indického subkontinentu (severní Indie, Bangladéš, Nepál, Pákistán) a z indočínské oblasti (Barma, severní Thajsko, severní Vietnam). Je široce vysazovaný v tropech, v některých zemích zdomácnělý (Srí Lanka, Čad, Egypt, Libye, Izrael).
Ekologie: Roste rozptýleně v lesích, v pahorkatinách i nížinách v pásmu od mořského pobřeží po nadmořskou výšku 1520 m. Prospívá v průměrných roční teplotách 16–35 °C a v průměrném ročním úhrnu srážek 500–5000 mm. Roste na široké škále půdních typů, nejlépe v hlubokých, aluviálních písčitohlinitých, ale i na mělkých půdách, včetně puklin ve skalách. Je dlouhověký, uvádí se, že jeden strom poblíž Bombaje je starší než 3000 let.
Opylovačem je vosička Blastophaga quadraticeps. Semena jsou rozptylována ptáky, netopýry, prasaty, hlodavci a opicemi. Mladé rostlinky mohou ze semen vyklíčit i v rozsochách větví jiných stromů, chovají se pak jako epifyty, získávají vodu ze vzduchu a srážek a výživu z detritu, dokud kořeny nedosáhnou na zem.
Ficus religiosa
Popis: Stálezelený nebo částečně opadavý strom, až 20 m vysoký, nepravidelného tvaru, se široce rozloženými větvemi a na rozdíl od jiných druhů rodu Ficus obvykle bez vzdušných kořenů. Kmen je pravidelný, často nízký, o průměru až 2 m. Borka je šedá s nahnědlými skvrnami, rozpukaná. Všechny části stromu obsahují bílý latex. Listy jsou střídavé, spirálovitě uspořádané, kožovité, lesklé. Řapík je tenký, 7,5–10 cm dlouhý, čepele široce vejčité, na vrcholu velmi dlouze zašpičatělé, na bázi uťaté až srdčité, 10–18 cm dlouhé a 7,5–10 cm široké. Mladé listy jsou narůžovělé. Drobné květy jsou skryté v dužnatém útvaru zvaném sykonium, vyrůstajícím v párech, někdy jednotlivě, v paždí listů. Plodenství (fík) je téměř kulovité, o průměru 1,5 cm, přisedlé, se 3 široce obvejčitými bazálními listeny, na povrchu hladké, zelené, ve zralosti až fialové s červenými tečkami.
Využití: Druh je nejčastěji vysazován v blízkosti buddhistických chrámů, někdy i pro okrasné účely, zejména při terénních úpravách. Čerstvé nebo silážované listy slouží jako krmivo pro slony, velbloudy a dobytek. Dřevo je šedavě bílé, středně těžké; používá se málo, občas k výrobě jídelního náčiní, beden a jako palivo. V tradičním lékařství se zralé plody používají jako mírné projímadlo, při onemocnění srdce a krve, při bolesti zubů. Sušené plody léčí astma, semena se používají při zánětu močových cest, mladá kůra je stahující.
Ficus religiosa
Ficus religiosa
Ficus religiosa
Ficus religiosa
Ficus religiosa
Poznámka: Druhové jméno religiosa odráží náboženský význam spojovaný s tímto druhem. Podle tradice princ Siddhártha meditoval pod tímto stromem šest let, právě pod ním dosáhl osvícení a stal se Buddhou. Strom je pro buddhisty posvátný a je vysazován u chrámů. Uvádí se, že v roce 288 př. n. l. byla přinesena větev ze stromu, pod kterým dosáhl Buddha osvícení (Sri Maha Bodhi), z Bodh Gaya v Indii na Srí Lanku do Anuradhapury, a z ní vyrostl Jaya Sri Maha Bodhi (na našem obrázku dole), nejstarší strom světa se známým datem výsadby. Hinduisté spojují F. religiosa se třemi bohy (Brahma, Višnu a Šiva).
Ficus religiosa
Fotografováno dne 11. 2. 2014 (Srí Lanka, Mihintale a Anuradhapurna).