Syn.: Defforgia borbonica Lam., Forgesia borbonica (Lam.) Pers.
Čeleď: Escalloniaceae Dum. – zábludovité
Forgesia racemosa
Rozšíření: Endemit ostrova Réunion.
Ekologie: Roste ve vlhkých tropických lesích a houštinách, v nadmořské výšce od 600 do 2300 m, místy je hojný.
Forgesia racemosa
Popis: Stálezelený keř nebo malý strom, až 8 m vysoký, bohatě větvený, lysý, s krátkým kmenem o průměru 30–50 cm, s šedohnědou vrásčitou borkou. Listy jsou střídavé, s krátkými řapíky, jednoduché, úzce eliptické až obvejčité, kožovité, na vrcholu zašpičatělé, na bázi klínovité, okraj jemně zoubkovaný, žilnatina na spodní straně je narůžovělá, hlavní žíla je vystupující, u mladých listů narůžovělá. Květenství je terminální, hroznovité. Květy jsou pětičetné, zvonkovité, s nazpět ohnutými cípy, bílé nebo růžové, s tmavě růžovým pruhem na vnější straně, uvnitř jemně bíle chlupaté, čnělka s dvoulaločnou zelenou bliznou. Kvete téměř po celý rok. Plod je načervenalá tobolka.
Poznámka: Druh Forgesia racemosa byl popsán německým botanikem Johannem Friedrichem Gmelinem v roce 1791.
Forgesia racemosa
Forgesia racemosaForgesia racemosa
Forgesia racemosa
Fotografováno dne 20. 11. 2010 (Réunion, svahy Piton des Neiges).