Peter Forsskål (uváděný též jako Peter Forskaol, Petrus Forskål nebo Pehr Forskåhl) se narodil 11. ledna 1732 v Helsinkách, zemřel 11. července 1763 v Jemenu. Švédský cestovatel a přírodovědec.
Ač Švéd, narodil se v Helsinkách, kde byl jeho otec luteránským duchovním; rodina se v roce 1741 vrátila zpět do Švédska. Již jako desítiletý se zaregistroval na univerzitě v Uppsale, ale vrátil se domů a po samostudiu nastoupil znovu na uppsalskou univerzitu v roce 1751, v témže roce uzavřel studium teologie. Na univerzitě se seznámil s Linnéem, který tam tehdy působil, ale kromě botaniky studoval rovněž orientalistiku. Právě kvůli studiu orientálních jazyků odjel v roce 1753 do Göttingenu, kde v roce 1756 dokončil disertační studii Dubia de principiis philosophiae recentioris. Po návratu do Uppsaly zveřejnil v roce 1759 svou disertaci v podobě pamfletu Tankar om borgerliga friheten (Úvahy o civilní svobodě); spis byl tentýž den zakázán, protože Forsskål požadoval úplnou svobodu tisku.
Poslední, velmi dramatická etapa Forsskålova života počíná v roce 1760 doporučením göttingenského orientalisty Johanna Davida Michaelise (Forsskåla rovněž podpořil Linné) dánskému králi Frederiku V., který hodlal financovat objevitelskou vědeckou výpravu do Arábie. Expedici vedl německý matematik a kartograf Carsten Niebuhr (1733–1815), Forsskål v ní získal místo expedičního přírodovědce. Cestovatelé nejprve odjeli do Egypta, kde zůstali rok, než získali povolení vylodit se na jihozápadě Arabského poloostrova. Během této doby se Forsskål zdokonaloval v arabských nářečích. Na konci roku 1762 odjela celá výprava na území dnešního Jemenu; expedici provázely nejen byrokratické obtíže, ale i rozpory mezi jejími účastníky. Forsskål velmi pilně shromažďoval zoologický i botanický materiál – sbíral semena, pořizoval herbář a kreslil. V jemenském vnitrozemí se však nakazil malárií a v červenci roku 1763 zemřel.
Forsskålovy zápisky po celou dobu schraňoval její vedoucí Carsten Niebuhr, který se jako jediný účastník výpravy vrátil v roce 1769 zpět do Evropy. Niebuhr přírodovědné materiály editoval a v roce 1775 vyšla jejich zoologická část pod názvem Descriptiones Animalium – Avium, amphiborum, insectorum, vermium qua in itinere orientali observavit Petrus Forskal, a záhy i část botanická pod titulem Flora Ægyptiaco-Arabica sive descriptiones plantarum quas per Æegyptum Inferiorem et Arabiam felicem detexit, illustravit Petrus Forskal. Aby smůle bylo učiněno zadost, při převozu byla část Forsskålových sbírek ztracena a další část zničena v Kodani vinou nevhodného uložení. Zbytky Forsskålovy botanické sbírky po 150 letech rekonstruoval dánský botanik Carl Christensen; dnes je uložena jako samostatná kolekce v herbáři kodaňského botanického muzea, další Forsskålovy položky se dochovaly jako součást Thunbergovy kolekce (dnes v Uppsale), v Retzově herbáři v Lundu, jednotlivě i jinde. Na Forsskålově materiálu je založeno ještě další dílo klasické systematiky: Symbolæ botanicæ dánského botanika Martina Henrichsena Vahla (1749–1804), které vyšlo v letech 1790–94.
Forsskålův přínos pro poznání přírody Arabského poloostrova je zcela zásadní. Forsskål jako Linnéův žák důsledně aplikoval pracovní metody svého učitele. Je k neuvěření, kolik toho za 7 měsíců pobytu v Jemenu stačil stihnout. V posmrtně zveřejněných dílech popsal řadu nových druhů živočichů (dodnes se cení jeho přínos zejména pro poznání ryb) a více než 1300 taxonů cévnatých rostlin. I když se originální materiál nedochoval v úplnosti, na svou dobu přesná dokumentace umožnila pozdějším badatelům převážnou většinu druhů identifikovat.
V botanické literatuře se používá zkratka jména FORSSK. Na Forsskålovu počest byl popsán rod Forsskaolea (Urticaceae) a jeho jméno (v různé ortografii) nesou snad desítky druhů, např. Ficus forskalaei, Helichrysum forskahlii, Mesembryanthemum forsskalei nebo Salsola forsskalii. Na Forsskalovu počest byly pojmenovány i některé ryby, např. Parupeneus forsskali.
