Každé naše historické lázně jsou poněkud jiné, jen těžko lze srovnávat halasný lesk karlovarských kolonád s poklidnou noblesou rozlehlých parků teplických či se strohým modernismem kolonády v Poděbradech. Pokud by se však udělovala cena za lázeňskou malebnost a architektonickou decentnost, měly by ji nejspíš dostat Františkovy Lázně, řekl bych, že patří k našim lázním nejpůvabnějším. V roce 1992 bylo zdejší lázeňské centrum i s přilehlými parky prohlášeno za městskou památkovou rezervaci, která slouží k ochraně a zachovaní typické lázeňské architektury pocházející převážně z konce 18. a první poloviny 19. století.
Františkovy Lázně
První zmínka o zdejších pramenech pochází patrně už z roku 1542, první budovu tu nechala chebská rada postavit v roce 1660. Když se v 17. století o zdejších pramenech zmiňoval B. Balbín, chválou nešetřil: Kdysi se těšily znamenité pověsti nakyslé prameny komořanské a štěchovické, velmi prospěšné zdraví. Dnes předčila všechny prameny v Čechách chebská kyselka. Ona Balbínem jmenovaná chebská kyselka se samozřejmě stáčela právě na území dnešních Františkových Lázní, i když samostatné lázně zde vznikly až později. Balbín se mimo jiné zmiňoval ještě také o kyselkách z obce Úšovice, která byla v majetku tepelského kláštera – ty daly později vzniknout Mariánským Lázním. Ale vraťme se ještě zpět k Balbínovu vyprávění: Tolik lidí i z kruhů nejurozenějších k ní (tj. kyselce) přichází, že tuto proslulost nelze přičíst jinému prameni. Ti příslušníci šlechty, jimž zaneprázdnění nedovolí osobní návštěvu, vysílají zejména na jaře posly nebo povozy a dávají si domů dopravit množství lahví opatřených znakem městské rady v Chebu. S vodou se obchoduje dokonce i v Praze a jiných městech. Víme, že se kyselky dopravují i do Polska a daleko mezi Němce. Voda se rozlévá do takzvaných chebských lahví a prodává se za jeden císařský zlaťák či dukát. Dary této vody jsou: uvolňuje tvrdé břicho a podle dobrozdání lékařů i příkladů způsobuje plodnost u mužů i žen.
Františkovy Lázně
Lázně na tomto místě oficiálně založil císař rakouský a král český František I. až v roce 1793, o vlastní realizaci tohoto projektu se zasloužil především chebský lékař Bernhard Adler (1753–1810), který dnešní Františkův pramen nechal z hygienických důvodů uzavřít mříží a svedl kyselku do záchytné jímky. Ještě v 19. století byla v lázních řada budov dřevěná. Nejstarším františkolázeňským pramenem se zděným empírovým pavilonem je Františkův pramen – starý dřevěný pavilon z roku 1793 byl nahrazen touto klasicistní stavbou v roce 1831. K nejstarším budovám lázní dnes patří i lázeňský hotel Tři lilie, který byl dokončen v roce 1794. V roce 1843 nahradila původní dva dřevěné pavilony Solného a Lučního pramene také nová kolonáda vybudovaná ve stylu pozdního neoklasicismu. Tuto kolonádu tvoří tři propojené pavilony, podle projektu krajského inženýra Wachtela ji realizoval plzeňský stavitel Fr. Füllhaus.
Františkovy Lázně
Celý současný areál lázní působí architektonicky velmi jednotně, byť historizující romantismus tu kouzlil poměrně pestře. Například hlavní budova lázeňského domu Windsor byla postavena v letech 1862–63 ve stylu windsorské novogotiky, budova kina z let 1860–70 se honosí toskánskými sloupy a tympanonem, zdejší poliklinika z konce 19. století je zase stavbou novobarokní.
Františkovy Lázně
Velkou zásluhu na této harmonické jednotnosti lázní má františkolázeňský stavitel Gustav Wiedermann (1850–1914), který v poslední čtvrtině 19. století vtiskl nezaměnitelnou podobu celému středu lázní. V roce 1877 vybudoval novorenesanční Společenský dům, nový společenský sál tehdy propojil se dvěma stávajícími budovami. Výraznou dominantou areálu jsou rovněž novorenesanční Císařské lázně, ty byly otevřeny v roce 1878. Je to rozsáhlá budova poblíž pavilonu Solného a Lučního pramene, se symetricky rozvinutou kompozicí hlavního průčelí. Před hlavním vchodem dodnes stojí socha císaře Františka Josefa, v okolí však najdeme i moderněji koncipovaný park s říčkou, jezírkem a přiléhající mokřinou. K nejkrásnějším lázeňským domům Františkových Lázních patří hotel Imperial. Tato honosná stavba byla dokončena v roce 1878.
Františkovy Lázně
Novějšího data je budova plynových lázní s neoklasicistní kolonádou. Dříve tu stávala kolonáda dřevěná, teprve projekt Gustava Wiedermanna v roce 1912 dal tomuto místo tuto novou podobu. Až prvorepubliková je novoklasicistní Dvorana Glauberových pramenů od modernisty Ernsta Engelhardta. Dvorana zastřešuje prameny s vysokým obsahem Glauberovy soli.
Františkovy Lázně
Františkovy Lázně
Pozoruhodný je však i zdejší kostel Povýšení sv. Kříže z let 1815–20, který patří mezi nejlepší příklady české empírové sakrální architektury. Divadlo bylo ve Františkových Lázních postaveno už v roce 1868, k jeho přestavbě došlo ještě v roce 1928. Bylo postaveno v duchu neoklasicismu, interiér obsahuje četné dekorativními prvky ve stylu art deco – dnes nese jméno Divadlo Boženy Němcové.
Františkovy Lázně
Lze předpokládat, že parky ve Františkových Lázních začaly vznikat záhy po vzniku lázní. A tak na konci 18. století původní mokřiny nahradily udržované parkové plochy, které dnes zabírají více než 250 ha. Do Františkových Lázní byl tehdy údajně pozván z vídeňského Schönbrunnu někdejší lobkovický zahradník Martin Soukup, po něm zde pracoval jeho syn Anton, který prý zrušil původní francouzskou koncepci lázeňských zahrad a vysadil zde módní anglický park – je pravda, že krajinářský park mohl lépe vyhovovat zdravotním vycházkám lázeňských hostů. Na mapě z roku 1841 je základní koncepce centra lázeňského areálu již v zásadě vytvořena, stopy po francouzském stylu postřehneme snad jen v nevelké oblasti severně od Luisina pramene, jinde připomíná vedení cest již spíše park anglického typu. Už zde nelze přehlédnout výraznou vedlejší osu lázní vedoucí od Františkova pramene ke Kolonádě Solného a Lučního pramene – dnes Izabelina promenáda. V roce 1889 se stal nám již známý G. Wiedermann předsedou místního Výsadbového a okrašlovacího spolku, jistě se tedy také podílel na vytváření současné podoby lázeňských parků.
Františkovy Lázně
V současnosti obklopují parky lázeňské centrum ze všech stran: na severu najdeme Městské sady, na východě Sady Bedřicha Smetany, na jih od centra směrem ke Kolonádě Natáliina pramene se rozkládá jižní park a další park se rozkládá západně od lázeňské zóny až k soustavě městských rybníků a přírodní rezervaci Amerika. Parky jsou v lázních ve výborném stavu, dřevinám je věnována velká pozornost. Rozběhl se tu i program sponzorství stromů – určitou sumou může přispět na výsadbu nových stromů každý.
Františkovy Lázně
Působivá je výsadba okrasných dřevin, po celých lázních zaujmou ale rovněž efektní a druhově značně pestré letničkové záhony, v některých přistíněných částech promenád a v okolí vodních ploch najdeme i okrasné záhony trvalkové. Nechybí samozřejmě ani mobilní zeleň, kterou tvoří povětšinou palmy a sukulenty, ale i subtropické trvalky a letničky. Procházka františkolázeňskými parky je snad pro každého zážitkem naprosto senzačním.
Františkovy Lázně
Zdejší parky zpestřuje nepřeberné množství soch a plastik. Před Kolonádou Solného a Lučního pramene spočívá na žulovém hranolovém podstavci busta zakladatele lázní, chebského městského lékaře Bernharda Adlera, jejímž autorem byl v roce 1902 sochař J. Wilfert. Z dalších soch jmenujme alespoň pomník císaře Františka I. od Ludvíka Schwanthalera z roku 1852, pomník i zde pobývajícího J. W. Goetha, pomník Boženy Němcové (ten upomíná na její pobyt v letech 1846 a 1847), stejně jako četné další. K nejslavnějším dalším návštěvníkům lázní jistě patřili Ludwig van Beethoven, který tu strávil několik týdnů v roce 1812 (pracoval zde na dokončení své 8. symfonie), skladatel Johann Strauss i velmi významný vídeňský estetik Eduard Hanslick.
Z dalších lázeňských objektů jistě zaujme i meteorologický sloup z roku 1882, který přinášel pacientům přesné údaje o vývoji počasí v lázních, anebo dřevěný hudební pavilón vystavěný roku 1882 podle návrhu Gustava Wiedermana.
Františkovy LázněFrantiškovy Lázně
Návštěvu těchto krásných lázní našim čtenářům samozřejmě vřele doporučujeme. Celý lázeňský areál prošel po roce 1989 výraznou rekonstrukcí, dnes je to místo naprosto báječné. A když už budete tady, jistě navštivte i přírodní zajímavosti v blízkém okolí. Určitě stojí za pozornost velmi významná přírodní rezervace Soos, ale i rezervace Děvín, U sedmi rybníků a Studna u Lužné, zajděte si třeba i na jednu z nejmladších čtvrtohorních sopek u nás – na Komorní hůrku.
Františkovy Lázně
A na závěr ještě drobný žertík. Socha malého chlapce Františka sedícího na kouli s rybou v ruce je asi nejznámějším zdejším artefaktem a afrodiziakem zároveň – prý otěhotní každá žena, která se dotkne levého palce chlapečkovy nohy. Podle osahanosti jednotlivých částí chlapečkova těla však rozhodně neusuzuji, že by zrovna na jeho paleček dámy sahaly nejčastěji. Dost nás zarazilo, že František má značně vyleštěný například také nosík. Hmm, a co ještě? Takže když jsme si vystáli mezi selfíčkáři dost dlouhou frontu, nezapomněli jsme si Františka prohlédnout ze všech stran: a proto, dámy a pánové, dovolte nám, abychom vám jako první web na světě představili Františkův zadeček. Podle pobavených reakcí dalších ve frontě za námi stojících fotografů bych řekl, že jsme tímto možná zavedli nový úhel pohledu františkolázeňských selfíček. Jen ještě dodejme, že venku najdete jen kopii této sošky, za originálem s neosahaným nosíkem musíte zajít do muzea.
Františkovy Lázně
Fotografováno dne 30. 7. 2016.