Syn.: Fritillaria corona-imperialis Gaertn., Petilium imperiale (L.) St. Hil.
Česká jména: komonka koruna (Presl 1846), rebčík královský (Sloboda 1852), řebčík královský, komonka (Polívka 1912), řebčík královský (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: korunka kráľovská (Novacký 1936, Dostál 1950)
Čeleď: Liliaceae Juss. – liliovité
Fritillaria imperialis
Rozšíření: Východní Turecko, Írán, Afghánistán, Pákistán, severní Indie, Kašmír. U nás je tento druh často pěstován v zahradách, občas i zplaňuje.
Ekologie: Ve své domovině roste na skalnatých svazích a na křovinatých stráních, v nadmořské výšce od 1000 do 3000 m. U nás se s tímto druhem řebčíku můžeme setkat vzácně v okolí zahrad, na rumištích a skládkách, ve starých sadech a v blízkosti lidských sídel.
Popis: Vytrvalá bylina, jejíž cibule dosahuje až 6 cm v průměru. Lodyha je přímá, 60–100 cm dlouhá, v dolní polovině hustě listnatá, nahoře bezlistá, listy jsou střídavé, podlouhlé až kopinaté, až 15 cm dlouhé, nad květenstvím vytvářejí mnoholistý chochol. Květenství je 5–6(–12)květý okolík, květy jsou nicí, zvonkovité, až 8 cm dlouhé, oranžové až červené, vzácně i žluté, vykvétají od dubna do května. Plodem je 6hranná vzpřímená tobolka.
Poznámka: Nejznámější druh řebčíku (lidově zvaný „císařská koruna“), v Evropě pěstovaný od poloviny 16. století – poprvé se na „starém kontinentu“ objevil v Itálii, brzy pak dorazil i do Vídně a střední Evropy. Během 17.století byla vyšlechtěna řada jeho kultivarů a stal se rozšířenou rostlinou evropských zahrad. Je vhodný do zjara nevysychavé zahradní půdy v polostínu. Zatahuje po odkvětu. Rostlina je jedovatá, cibule obsahuje jedovaté alkaloidy.
Traduje se, že zápach cibulek tohoto druhu odpuzuje zahradní hlodavce – toto tvrzení se však zřejmě nezakládá na pravdě.
Fritillaria imperialisFritillaria imperialis
Fritillaria imperialisFritillaria imperialis
Fotografováno od 21. 3. do 22. 4. 2003 (Brno, fotografované rostliny pocházejí z kultury).