Syn.: Fuchsia curviflora Benth., Fuchsia quinduensis Kunth, Fuchsia smithii Munz
Česká jména: čílko (Presl 1846), fuchsie, čílko (Polívka 1900), fuchsie (Mareček 1996)
Slovenská jména: fuchsia (Dostál 1950), fuksia (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Onagraceae Juss. – pupalkovité
Fuchsia petiolaris
Rozšíření: Druh Severních And, vyskytuje se v centrální horské části Kolumbie, v okolí hlavního města Bogoty a v horských pásmech Cordillera Central i Cordillera Oriental (široce rozšířený je například v okolí vulkánu Nevado del Ruiz, odkud pocházejí i naše snímky), okrajově zasahuje rovněž do západovenezuelského státu Táchira.
Ekologie: Roste v horských mlžných lesích a křovinách, objevuje se rovněž kolem cest, zasahuje i do párama, v nadmořských výškách zhruba od 2400 až 3900 m.
Fuchsia petiolaris
Popis: Keř, 0,5–2 m vysoký, anebo dřevitá liána porůstající okolní vegetaci až do výšky okolo 5 m, s letorosty chlupatými, v průřezu okrouhlými, zelenými nebo červeně naběhlými. Listy vyrůstají v přeslenech po 3–6, jsou řapíkaté, kopinaté až obvejčité, 3–9(–11) cm dlouhé a 1–3(–4,5) cm široké, na bázi klínovité, na okraji zubaté či pilovité, na vrcholu špičaté, lysé či chlupaté. Květy vyrůstají v úžlabí listů ve svazečcích, jsou stopkaté, nicí, červené, květní trubka je nálevkovitá, na vrcholu poněkud stažená, (30–)35–50(–62) mm dlouhá, lysá nebo jemně chlupatá, kališní cípy jsou široce kopinaté, odstálé, na vrcholu špičaté, korunní cípy jsou 4, kratší než kališní cípy, eliptické až kopinaté, špičaté, stejné barvy jako cípy kališní; tyčinek je 8, jejich nitky jsou růžové, až 15 mm dlouhé, prašníky bělavé, blizna je hlavatá, nad prašníky vyniklá. Plodem je elipsoidní bobule, až 18 mm dlouhá, v době zralosti tmavě červená.
Fuchsia petiolaris
Fuchsia petiolaris
Fuchsia petiolaris
Fuchsia petiolaris
Fotografoval Mário Duchoň, dne 14. 2. 2014 (Kolumbie, okolí sopky Nevado del Ruiz).