Syn.: Lamium galeobdolon subsp. argentatum (Smejkal) J. Duvign., Lamiastrum argentatum (Smejkal) Soják, Lamiastrum galeobdolon subsp. argentatum (Smejkal) Stace, Lamium argentatum (Smejkal) Henker ex G. H. Loos, Lamium galeobdolon f. argentatum (Smejkal) Mennema
Česká jména: pitulník postříbřený (Kubát 2002)
Slovenská jména: hluchavník striebristý (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Galeobdolon argentatum
Rozšíření: Druh vznikl s největší pravděpodobností v kultuře, jeho původ je neznámý. Popsán byl Smejkalem z našeho území (Brno-Pisárky). Pěstuje se a zplaňuje ve většině zemí Evropy.
Ekologie: Je pěstován v zahradách, parcích a na hřbitovech, zejména jako nenáročná krycí bylina na stinných místech. Poměrně často zplaňuje, zejména v městských a příměstských lesích, v křovinatých porostech kolem komunikací a na březích vod. Často vytváří souvislé porosty díky hojné tvorbě plazivých výběžků. Kvete od konce dubna do června.
Galeobdolon argentatum
Galeobdolon argentatum
Popis: Vytrvalé byliny s dlouhými, poléhavými až plazivými, kořenujícími výběžky. Květonosné lodyhy vystoupavé až přímé, (15–)20–45(–50) cm vysoké, zejména v horní části mezi lichopřesleny nepravidelně příčně svraskalé, především při bázi na hranách hustě chlupaté, na plochách roztroušeně chlupaté. Listy s čepelí široce vejčitou, trojúhejníkovitou až téměř okrouhlou, na okraji nepravidelně vroubkovaně pilovitou, listy sterilních výběžků větší než lodyžní listy, až 10 cm dlouhé; listeny užší než listy; listy i listeny (a zejména nápadně listy sterilních výběžků) na líci většinou s nápadnou, souměrně podél střední žilky utvářenou stříbřitě bělavou kresbou zabírající většinou 1/2–3/4 plochy čepele. Květy v lichopřeslenech; kalich za plodu 12–15 mm dlouhý; koruna žlutá, 20–26(–30) mm dlouhá, horní pysk široce eliptický, nápadně vyklenutý až přilbovitý, na předním okraji dlouze brvitý. Plody jsou tvrdky, za zralosti 4,2–5,3 mm dlouhé.
Záměny: Bílé skvrny na listech mohu utvářet i naše dva původní druhy pitulníků – pitulník horský (Galeobdolon montanum) a zejména pitulník žlutý (Galeobdolon luteum). U obou těchto druhů jsou však tyto skvrny plošně menší, navzájem izolované a obvykle nikoli na všech listech. Pitulník postříbřený se od nich dále liší např. lodyhou v horní části zpravidla příčně svraskalou a většími květy, jejichž horní pysk je výrazně přilbovitě vyklenutý.
Galeobdolon argentatumGaleobdolon argentatum
Galeobdolon argentatum
Galeobdolon argentatum
Fotografováno dne 29. 4. 2012 (Praha-Modřany, PP Modřanská rokle).