Syn.: Galium asperum Schreber, Galium sylvestre Pollich, Galium pumilum Murray subsp. asperum Pollich, Galium austriacum aut. non Jacq.
Čeleď: Rubiaceae Juss. – mořenovité
Galium pumilum
Rozšíření: Evropský druh rozšířený od Británie, Francie přes Německo, Česko a západní Polsko po Rakousko a Maďarsko. Druhotně na jihu Skandinávie a na Islandu. U nás hojně v celém území kromě nejvyšších poloh. Častěji se vyskytuje v mezofytiku, v oreofytiku roztroušeně, nad 800 m n. m. pouze druhotně.
Ekologie: Roste na subxerofilních trávnatých stráních, světlých lesích, na sutích, ve starých lomech, často na druhotných stanovištích. Vyskytuje se na nejrůznějších půdách v rozmanitých společenstvech.
Galium pumilum
Popis: Vytrvalé, řídce trsnaté byliny s bohatě větvenými, tenkými dlouhými kořeny a oddenky, obvykle se sterilními prýty. Lodyhy chabé, vystoupavé, často ale i poléhavé, 20–40 cm vysoké, čtyřhranné, na hranách často drobnými papilami drsné. Prostřední lodyžní články 3–5krát delší než listy. Listy a palisty uspořádané v 6–8četných přeslenech, úzce obkopinaté, do 20 mm dlouhé, 0,8–1,2 mm široké, s nasazenou osinkou, na okrajích s roztroušenými osténkatými chlupy. Květenství latovité, bohatě větvené. Koruna kolovitá, 3–4 mm v průměru, bílá, členěná v ploché, špičaté korunní cípy. Čnělky srostlé do 1/3–1/2. Merikarpia ledvinovitá, tmavě hnědá, lesklá, lysá s plochými, poduškovitými hrbolky na povrchu. Kvete od května do června, ve vyšších polohách i v červenci a srpnu.
Galium pumilumGalium pumilum
Galium pumilumGalium pumilum
Galium pumilum
Fotografováno dne 6. 7. 2009 (na Sluneční hoře v Krkonoších).