Syn.: Brossaea shallon (Pursh) Kuntze, Shallonium serrulatum Raf.
Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité
Gaultheria shallon
Rozšíření: Podél pacifického pobřeží Severní Ameriky, od Aljašky po jižní Kalifornii. V Evropě se vyskytuje zplanělá na Britských ostrovech, kam ji dovezl David Douglas v roce 1828. Byla zavlečena i na Nový Zéland.
Ekologie: Sušší i rašelinné jehličnaté lesy, skalní útesy. Roste v nízkých a středních nadmořských výškách, často sestupuje až k hladině moře, snáší dobře oslunění i stinné podmínky. V oblasti „temperátního deštného lesa“ na pacifickém pobřeží Ameriky je to jeden z nejhojnějších lesních keřů, často tvořící souvislé, mnohdy takřka neprostupné keřové patro.
Gaultheria shallon
Gaultheria shallon
Popis: Plazivý až vzpřímený stálezelený keř o velmi proměnlivé výšce (0,2–5 m), vytvářející husté porosty pomocí kořenových výmladků. Větve v uzlinách zalamované, letorosty zelené nebo načervenalé, krátce chlupaté, starší větve šedohnědé. Listy střídavé, kožovité, celistvé, vejčité, 5–10 cm dlouhé, ostře jemně zubaté. Květy vyrůstají po 5 až 15 v jednostranně orientovaném květenství s červeně žláznatě chlupatým vřetenem. Koruna bílá nebo narůžovělá, baňkovitá, 7–10 mm dlouhá, chlupatá. Plody jsou nepravé bobule (tvoří je neúplně srostlý zdužnatělý kalich), červenomodré až tmavě fialové, 6–10 mm v průměru, jedlé.
Gaultheria shallonGaultheria shallon
Využití: Plody jsou jedlé, používají se na výrobu džemů a koláčů, často v kombinaci s plody mahónie cesmínolisté (Mahonia aquifolium). Rostlina byla také široce využívána k léčebným účelům.
Poznámka: Anglické jméno druhu je salal. Rodové jméno Gaultheria vzniklo na počest francouzského lékaře a botanika J. F. Gaulthiera.
Gaultheria shallon
Gaultheria shallon
Fotografováno dne 7. a 9. 7. 2007 (Alena Vydrová a Vít Grulich, Kanada, Vancouver Island: French Beach a NP Pacific Rim), 17. a 20. 7. 2009 (Jan Prančl: Kanada, Vancouver: Grouse Mountain a Broken Islands u ostrova Vancouver).