Theodorus Gaza Thessalonicensis (Gazis Thessalonikeus Theodore) se narodil asi v roce 1400 v Soluni, zemřel asi v roce 1475 v Kalábrii. Byl to řecký humanista, překladatel Aristotela.

Narodil se v Řecku ve významné soluňské rodině ještě za vlády Byzance. Po dobytí Soluně Turky v roce 1430 uprchl do Itálie. Nejdříve žil v Mantově a rychle, prý během tří let, si osvojil pod vedením Vittorina da Feltre (1378–1446) dostatečnou znalost latiny.
Živil se jako opisovač rukopisů antických klasiků a učil řečtinu. V roce 1447 se stal profesorem řečtiny na nově založené univerzitě ve Ferraře. Jako učitel měl velmi dobrou pověst, mezi jeho studenty patřil např. Rodolphus Agricola. Velmi mu záleželo na spojenectví římské církve s řeckým pravoslavím, které by mohlo spojit státy v boji proti Turkům. V té době bylo hlavním problémem církve papežské schizma, které nebylo vyřešeno na koncilu v Kostnici. Gaza se tedy účastnil koncilů – v roce 1423 se měl koncil konat v Pavii, kvůli moru byl přeložen do Sieny (opět bylo odsouzeno učení Viklefovo a Husovo, ale jinak se nic nevyřešilo), v letech 1438 (ve Ferraře) a 1439 (ve Florencii) se zúčastnil části basilejského (basilejsko-ferrarsko-florentského) koncilu, při kterém bylo ukončeno papežské schizma a dojednáno sjednocení s některými východními církvemi. Pro obranu proti Turkům to však nemělo význam, Konstantinopol padla v roce 1453 a spojenectví řeckého pravoslaví s Římem tak skončilo.
Gaza byl v roce 1450 pozván papežem Mikulášem V. do Říma, kde několik let překládal do latiny Aristotela a další řecké autory. Současně učil a k jeho studentům patřili Demetrius Chalcondyles (významný renesanční učenec), Andronicus Callistus (Gazův bratranec). Aktivně se zúčastnil sporů o význam Platónova a Aristotelova pohledu na svět. V té době Georgius Gemistus, zvaný Plethon (asi 1355–1452/54), propagoval v západní Evropě řeckou antickou učenost, především platónskou filozofii. Přesvědčil Cosima de Medici, aby založil Platónovskou akademii. Vyzdvihoval význam Platóna proti Aristotelovi. Gaza přispěl svou účastí k obhajobě Aristotela, ve Ferraře založil akademii, která měla vyrovnávat vliv Platónovské akademie. Po smrti papeže Mikuláše V. (1455) odešel do Neapole, kde ho dva roky (1456–58) podporoval král Alfonso Aragonský, zvaný Šlechetný nebo Veliký (1396–1458). Později získal díky kardinálovi Bessarionovi prebendu v Kalábrii, kde žil až do smrti. Zemřel kolem roku 1475 a byl pohřben v basiliánském klášteře v obci San Giovanni a Piro.
Renesanční spisovatelé si Gazovo dílo velmi cenili, jeho překlady v porovnání se staršími vynikaly přesnosti i stylem. Zvláště se věnoval překladu a výkladu Aristotelových prací zaměřených na přírodní vědy. Také sepsal řeckou gramatiku ve 4 knihách (psanou řecky), která vyšla v roce 1495 v Benátkách. Později ji částečně přeložil Erasmus Rotterdamský v roce 1521. Gramatice byla vytýkána nedokonalost např. v syntaxi, byla však po dlouhou dobu hlavní učebnicí řečtiny.
Gaza přeložil z řečtiny do latiny např. Aristotelovy Problemata, De parsibus animalium, De generatione animalium a Theophrastovu Historia plantarum. Také přeložil práce filozofa Alexandra z Afrodisiady Problemata, vojenského taktika Aeliana De instruendis aciebus, historika a spisovatele Dionysia z Halikarnassu De compositione verborum, řečníka a kazatele Jana Zlatoústého Homilies. Naopak z latiny do řečtiny přeložil Ciceronovy De senectute a Somnium Scipioni. Sám byl autorem dvou malých pojednání De mensibus a De origine Turcarum.

Na jeho počest je pojmenován jihoafrický rod Gazania Gaertn., Asteraceae.
Gazania