Syn.: Coilantha burseri Bercht. et J. Presl
Čeleď: Gentianaceae Juss. – hořcovité
Gentiana burseri
Rozšíření: Druh roste v Pyrenejích a Alpách. Rozlišují se dva poddruhy: G. burseri subsp. burseri (na našich fotografiích) je endemitem Pyrenejí a G. burseri subsp. villarsii endemitem jihozápadních Alp.
Ekologie: Vyrůstá na horských loukách, pastvinách a ve světlých lesích, v nadmořské výšce 1500–2700 m. Kvete v červenci až srpnu.
Gentiana burseri
Popis: Vytrvalá bylina, dorůstá výšky 30–60 cm. Z dužnatého oddenku o průměru asi 2,5 cm vyrůstají robustní přímé lysé lodyhy, někdy purpurově naběhlé. Listy v přízemní růžici mají řapík až 10 cm dlouhý, čepel kopinatou až vejčitou, na vrcholu tupou nebo špičatou, 13–30 cm dlouhou a 6,5–12,5 cm širokou, na povrchu lesklou, s 5–7 výrazně zanořenými žilkami; lodyžní listy jsou vstřícné, směrem k vrcholu lodyhy je řapík kratší nebo jsou listy přisedlé. Květy jsou 3–4,5 cm dlouhé, přisedlé nebo na velmi krátké stopce, podepřené listeny. Kalich je blanitý, 1,4–2 cm dlouhý, s cípy po jedné straně až k bázi rozdělenými; koruna je zvonkovitá, trubka 2–3,5 cm dlouhá, s 5–8 cípy eliptickými až vejčitými, na vrcholu tupými, špičatými nebo zašpičatělými, s mnoha záhyby a krátkými trojúhelníkovými přívěsky, světle žlutá, s tmavšími skvrnami; prašníky jsou spojené pod bliznou do trubky. Plodem je tobolka, 3–4 cm dlouhá; semena okřídlená, v obrysu eliptická, 2–3 mm dlouhá.
Záměny: Nejnápadnější rozdíl mezi tímto hořcem a ve střední a jihovýchodní Evropě se vyskytujícím druhem Gentiana punctata najdeme na kalichu. Náš hořec tečkovaný ho má bylinný a zubatý, nikoli blanitý a po jedné straně až k bázi dělený.
Využití: Používá se do větších skalkových výsadeb.
Gentiana burseri
Gentiana burseri
Gentiana burseri
Gentiana burseri
Gentiana burseri
Fotografováno ve dnech 13. 7. 2015 (Španělsko, NP Aigüestortes i Estany de Sant Maurici) a 15. 7. 2015 (Španělsko, Pyreneje, Vall d’Aran).