Čeleď: Gentianaceae Juss. – hořcovité
Gentiana dinarica
Rozšíření: Roste v horách jižní Evropy, areál se skládá z dvou oddělených částí. Západní leží v Itálii v horských skupinách Apenin ve střední části poloostrova od Monti Sibillini po Matese, východní na Balkánském poloostrově, kde se vyskytuje v několika horských skupinách v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu a Albánii.
Ekologie: Vyskytuje se v alpinské travinobylinné vegetaci na kamenitých svazích na vápencích nad horní hranicí lesa, v nadmořských výškách 1600–2300 m.
Gentiana dinarica
Popis: Nízká vytrvalá trsnatá bylina, dorůstá výšky 5–8 cm; prýty jsou přímé, na bázi dřevnaté, jednokvěté, tence křídlaté. Listy tvoří přízemní růžici, jsou vstřícné, přisedlé, eliptické až vejčité, 1,9–3,2 cm dlouhé a 1,1–1,9 cm široké, 3žilné, s blanitým okrajem, lodyžní listy jsou drobnější, vejčitě kopinaté, zašpičatělé. Květ je 5četný; kalich je nálevkovitý, hranatý, 1,2–1,9 cm dlouhý a asi 5 mm široký, s kopinatými, hrotitými cípy 7–8 mm dlouhými (cípy dosahují asi 2/3 délky kališní trubky); koruna je nálevkovitá, 3–4 cm dlouhá, v ústí 1,2–1,3 cm široká, modrofialová, se zelenavými proužky, korunní cípy jsou tupé nebo zašpičatělé; tyčinek je 5, s nitkou na bázi rozšířenou a žlutými prašníky; gyneceum srůstá z 2 plodolistů, semeník je svrchní, jednopouzdrý, asi 3,5 cm dlouhý. Plody jsou tobolky.
Záměny: Patří mezi hořce ze skupiny Gentiana acaulis, kam patří dále Gentiana alpina, Gentiana angustifolia, Gentiana clusii, Gentiana ligustica a Gentiana occidentalis. Tyto druhy jsou si značně podobné, liší se především detaily na kališních lístcích, mají také odlišné nároky na prostředí (Gentiana acaulis a Gentiana alpina se vápenci vyhýbají, ostatní jsou vápnomilné). Příznačná je jejich prostorová vikarizace, tj. na jedné lokalitě se zpravidla vyskytuje pouze jediný druh z tohoto okruhu.
Poznámka: Pozoruhodný horský druh s apeninsko-jihobalkánským rozšířením. Analogickým areálem se vyznačují např. pryskyřník Ranunculus brevifolius, pochybek Androsace mathildae nebo ostřice Carex kitaibeliana a Carex macrolepis.
Gentiana dinarica
Gentiana dinarica
Gentiana dinarica
Gentiana dinarica
Gentiana dinarica
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 2. a 3. 7. 2015 (Itálie, NP Gran Sasso e Monti della Laga, Campo Imperatore a Campo Pericolo).