Syn.: Asteris lutea (L.) Borkh.
Čeleď: Gentianaceae Juss. – hořcovité
Gentiana lutea
Rozšíření: Vyskytuje se především v Alpách, na Balkánském a Apeninském poloostrově, kde je původní. Může růst i jinde v horách, kde však pochází z výsadby. U nás roste nepůvodně v Krušných horách, Krkonoších, Orlických horách, na Šumavě, v Hrubém Jeseníku.
Ekologie: Roste na horských loukách a pastvinách. Na lokalitách roste velmi izolovaně, většinou jde pouze o přežívající populace, jen výjimečně se úspěšně rozmnožuje. Může být také pěstován a případně zplaňovat. Kvete od června do srpna.
Gentiana lutea
Popis: Statná, až přes 1,5 m vysoká vytrvalá bylina s mohutným oddenkem. Lodyha je dutá s velkými přízemní listy, které jsou široce vejčité až kopinaté, lodyžní listy jsou taktéž velké, výrazně žilkované (5-7žilné), dlouhé až 30 cm, široké až 15 cm, ve spodní části lodyhy krátce řapíkaté, v horní části přisedlé a vstřícné. Květenství je nahloučené v paždích horních listů a na vrcholu taktéž sevřené a tvoří jej 6-12 velkých květů s výrazně žlutou trubkovitou korunou.
Využití: Druh byl v první polovině 20. století vysazován pro farmaceutické účely. U nás bývá pěstován pro okrasu nebo pro obsah hořkých glykosidických látek využívaných k výrobě likérů (především v minulosti). Drogu obsahuje kořen – Radix gentianae.
Gentiana luteaGentiana lutea
Gentiana luteaGentiana lutea
Fotografováno v červenci 2006 (Petr Krása: Krušné hory, poblíž Přebuze) a v červenci 2004 (Ladislav Hoskovec: Hrubý Jeseník, Praděd).