Čeleď: Geraniaceae Juss. – kakostovité
Rozšíření: Za těžiště rozšíření tohoto kakostu jsou považovány hory jižní a střední Evropy a Balkánu. Původním areálem jsou tedy Pyreneje, Alpy, Francouzské středohoří, Apeniny, pohoří severního Balkánu, Karpaty a Sudety. V dalších částech Evropy – zejména v severských státech, je zplanělý.
V České republice roste od kolinního do montánního stupně, zejména na východní, střední a severní Moravě a ve Slezsku, roztroušeně také v přilehlé části severovýchodních Čech. Jinde na území naší republiky, hlavně v její západní části, je jeho výskyt patrně pouze druhotný.
Ekologie: Kakost hnědočervený se vyskytuje na vlhkých loukách, podél potoků a řek. Roste také v lužních lesích, v křovinách, ve světlých lesích a v parcích. Osidluje vlhké a živinami bohaté půdy a světlá až polostinná stanoviště. Kvete v květnu a červnu.
Popis: Jedná se o vytrvalou bylinu. Lodyha bývá často drobně nachově skvrnitá a chlupatá. Přízemní a dolní listy jsou dlouze řapíkaté, kdy samotný řapík může být až 35 cm dlouhý. Naopak horní listy jsou téměř přisedlé. Čepel listu je dlanitě 3–7dílná, hrubě nepravidelně zubatá a oboustranně krátce chlupatá. Chlupaté palisty jsou úzce trojúhelníkovité, brzy zasychají. Dvoukvěté vidlany bývají na cca 2–6 cm dlouhých stopkách, zprvu jsou nicí, později pak vzpřímené. Kališní lístky jsou eliptické, 6–8 mm dlouhé a krátce chlupaté, se třemi žilkami. Tmavě hnědočervené korunní lístky jsou okrouhle obvejčité, mírně nazpět ohnuté a s vlnitým okrajem. Plod je zobanitý, puká v pět jednosemenných plůdků.
Využití: Dříve se poměrně hojně pěstoval jako okrasná rostlina v zahradách, odkud také zplaňoval.
Fotografováno dne 7. 5. 2009 (Česko, Morava, Liptál).