Syn.: Geopatera umbraticola Pau, Geum karatavicum Regel et Schmalh., Geum micropetalum Gasp. ex Ten., Geum umbrosum Boiss., Orthurus heterocarpus (Boiss.) Juz., Sieversia micropetala (Gasp. ex Ten.) Nyman
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Roste v širší oblasti Středozemí. Na evropském kontinentu je nejvíce lokalit ve Španělsku, odkud přesahuje do jižní Francie. Dále byl nalezen ve středních a jižních Apeninách v Itálii, na jihovýchodě kontinentu v Albánii a v Řecku. Je znám rovněž ze severního Maroka a Alžírska, z Turecka, Kypru, Sýrie, Izraele, zasahuje i do severozápadního Íránu.
Ekologie: Nejčastěji provází přistíněná místa mezi vápencovými skalkami, často pod jalovci, v nadmořských výškách 1000–2300 m.
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina; lodyhy jsou 15–45 cm vysoké, přímé nebo vystoupavé. Přízemní listy jsou lyrovité až zpeřené, 10–20 cm dlouhé, s koncovým lístkem srdčitým, 2–6 cm dlouhým, pilovitým až laločnatým, postranní lístky nebo úkrojky jsou mnohem menší, tvoří 3–5 párů; horní lodyžní listy jsou často redukovány jen na jediný úkrojek. Květenství je volné, 3–10květé; podkališní listence a kališní lístky jsou úzce trojúhelníkovité, 8–15(–20) mm dlouhé; koruna dorůstá průměru 8–10 mm, je světle žlutá; tyčinek bývá až 20; plodolistů je 5–15, svrchních. Plody jsou chlupaté nažky asi 1,5 cm dlouhé.
Ohrožení a ochrana: Ve Francii zákonem chráněný druh.
Poznámka: Druh vývojově velmi izolovaný, v mediteránním prostoru bez bližších příbuzných.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 19. 5. 2011 (Turecko, pohoří Taurus, Alacabel Geçidi).