Syn.: Gladiolus algoensis (Herb.) Sweet, Gladiolus galeatus Burm. f., Gladiolus papilionaceus Licht. ex Roem. et Schult., nom. illeg., Gladiolus uniflorus Klatt, Hebea alata (L.) Eckl.
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Rozšíření: Endemit květenné říše Capensis, roste jen v Jihoafrické republice v provincii Western Cape. Jeho areál je vymezen pohořím Bokkeveld Mountains na samotném severu Kapské provincie a okolím městečka Bredasdorp severně od Střelkového mysu. V současné době je známo více než 40 populací.
Ekologie: Roste na vlhčích písčitých místech na horských svazích i v kotlinách, udává se vegetace fynbos, ale fotografované rostliny byly nalezeny ve vegetaci typu vlhký renosterveld. V areálu tohoto druhu jsou mírné deštivé zimy a horká velmi suchá léta. Kvete na jaře, v době, kdy je v půdě ještě dostatek vláhy.
Popis: Vytrvalá bylina, v zemi se stonkovou hlízou v papírovitém obalu. Listy jsou mečovité, rýhované. Květonosná lodyha je vysoká 8–15 cm; květenství je vějířek; květy jsou šestičetné, dvoupyské, vonné; okvětní lístky jsou oranžové, horní okvětní lístek je přímý, na 3 dolních je žlutá nebo zelenavá kresba; tyčinky jsou 3; gyneceum tvoří trojpouzdrý spodní semeník. Plodem je tobolka.
Záměny: V oblasti severně od Kapského Města lze střetnout další 2 velmi podobné druhy mečíků. Gladiolus speciosus má horní okvětní lístek hákovitě zahnutý. Gladiolus meliusculus má květy podobného tvaru, ale poněkud větší, ve středu 3 spodních okvětních lístků se nachází žlutá kresba s tmavým lemováním.
Ohrožení a ochrana: Ačkoli četná stanoviště tohoto druhu v minulosti zanikla vinou intenzivního zemědělství, je lokálně stále ještě poměrně hojný. Červený seznam Jihoafrické republiky (2009) tento mečík hodnotí jako taxon vyžadující pozornost (LC – least concern).
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 21. a 22. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Ceres a Tulbagh).