Syn.: Acidanthera candida Rendle, Acidanthera gracilis Pax, Acidanthera laxiflora Baker, Acidanthera ukambanensis Baker, Acidanthera zanzibarica Baker, nom. illeg., Gladiolus ukambanensis (Baker) Marais
Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité
Gladiolus candidus
Rozšíření: Těžiště areálu se rozkládá ve východní Africe, kde tento mečík roste v Etiopii, Džibutsku, Somálsku, Keni a Tanzánii. Oddělená část areálu se nachází na jihu Arabského poloostrova v provincii Dhofar na jihu Ománu a v přilehlé části Jemenu.
Ekologie: Provází keřnaté a travnaté svahy na vápencích i na žulách, také okraje vádí, často na místech alespoň krátkodobě ovlivněných monzunem. Vystupuje až do nadmořské výšky přes 2200 m.
Gladiolus candidus
Popis: Vytrvalá hlíznatá bylina vysoká 20–40 cm; hlízka je kulovitá, o průměru 1,2–2,5 cm; lodyha je přímá, nevětvená. Listy jsou 2–3, úzce mečovité, 0,5–1 cm široké. Květenství je srpek obvykle tvořený 2–4 vonnými květy; květy jsou téměř pravidelné, čistě bílé, mnohem řidčeji růžové nebo s nachovou kresbou; okvětní trubka je (7–)8–10 cm dlouhá, přímá nebo mírně zakřivená, okvětní cípy jsou skoro stejné, široce kopinaté až eliptické, (2–)2,5–3 cm dlouhé a asi 1,5 cm široké; 3 tyčinky vyčnívají o 1–1,5 cm; spodní semeník srůstá z 3 plodolistů. Tobolka je úzce elipsoidní až obvejcovitá, 1,8–2,2 cm dlouhá.
Využití: Neobvykle kvetoucí hlíznatá rostlina s okrasným potenciálem. V Ománu se hlízky sbírají a konzumují.
Gladiolus candidus
Gladiolus candidus
Gladiolus candidusGladiolus candidus
Gladiolus candidus
Gladiolus candidus
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 20. a 21. 9. 2015 (Omán: gov. Dhofar, Ghadu, Shaat a Hilal).