Syn.: Gladiolus communis subsp. illyricus (W. D. J. Koch) O. Bolòs et Vigo, Gladiolus germanicus Jord., Gladiolus glaucus Heldr. ex Halácsy, Gladiolus narbonensis Bubani, Gladiolus reuteri Boiss., Gladiolus serotinus Welw. ex Boiss. et Reut., Gladiolus vexillare Martelli
Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité
Gladiolus illyricus
Rozšíření: Roste v jihozápadní a jižní Evropě od Anglie a Portugalska až po Rumunsko a Řecko, dále se vyskytuje v Maroku a zasahuje i na asijský kontinent do Turecka. Není vyloučeno, že na severním okraji areálu má charakter archeofytu.
Ekologie: Stanovištěm jsou na jaře vlhké louky s půdami dobře zásobenými minerálními živinami, často charakteru slatin. V jižním Rakousku roste ve vegetaci svazu Caricion davallianae.
Gladiolus illyricus
Popis: Vytrvalá bylina s bazální stonkovou hlízou, jejíž obal se rozpadá v podélných vláknech. Listy jsou mečovité, 10–40 cm dlouhé a 0,4–1 cm široké, nejnižší špičaté. Lodyha je vysoká 25–50 cm; květenství je dvouřadé, má podobu 3–10květého vějířku; nejvyšší listen toulce je kratší než oba pod ním stojící; květy jsou šestičetné, souměrné, 2,5–4 cm dlouhé; okvětní lístky jsou karmínově červené; tyčinky jsou 3, prašníky jsou kratší než nitky; tyčinky jsou 3; gyneceum vytváří spodní semeník. Plodem je trojpouzdrá tobolka; semena jsou křídlatá, jen v nejvýchodnější části areálu se vyskytuje typ (var. anatolicus) s bezkřídlými semeny.
Záměny: Velmi podobně vyhlíží Gladiolus palustris, který má však jednostranné květenství. Ve Středozemí je možná záměna i s Gladiolus italicus, který má v květenství toulec s jedním krátkým a druhým dlouhým listenem, který často přesahuje samotný květ, a prašníky delší než nitky; kromě toho má vždy nekřídlatá semena.
Ohrožení a ochrana: Podle Červeného seznamu Rakouska (1999) je tento druh hodnocen jako silně ohrožený.
Gladiolus illyricusGladiolus illyricus
Gladiolus illyricus
Gladiolus illyricus
Fotografovala Alena Vydrová, dne 7. 7. 2006 (Rakousko, Korutany, Oberschütt).