Syn.: Asclepias brasiliensis (E. Fourn.) Schltr., Asclepias physocarpa (E. Mey.) Schltr., Gomphocarpus brasiliensis E. Fourn.
Česká jména: ostnoplod (Presl 1846)
Čeleď: Apocynaceae – toješťovité
Rozšíření: Pochází pravděpodobně z jižní Afriky (Mozambik, Jihoafrická republika, Svazijsko), naturalizovaný v tropické Africe, ve Středozemí, v tropických oblastech Severní a Jižní Ameriky, v západní a jižní Austrálii, v Číně. Na mnoha místech invazivní plevel (Austrálie, Nová Kaledonie, Havaj).
Ekologie: Roste v deštných lesích mezi nízkými stromy, v křovinách, v blahovičníkových lesích, v narušené vegetaci na loukách a pastvinách, na zemědělské půdě a občas podél silnic a u okrajů vodních ploch. Výškové pásmo od hladiny moře až po 1100 m n. m.
Popis: Vytrvalá křovitá rostlina 0,5–2 m vysoká, s jedním krátkým kmínkem, od báze řídce větvená. Listy vstřícné, jednoduché, krátce řapíkaté, celokrajné, čepel dlouhá až 12 cm, široká až 1,5 cm, eliptická nebo úzce kopinatá, zašpičatělá, zužující se k základně. Květy bílé až krémové, po 5–10 v nicích okolících. Květenství vyrůstá z větviček poblíž řapíků, ale není axilární. Stopky květů jsou dlouhé 1,5–2 cm, pětičetné květy mají průměr 1–1,6 cm, kalich je krátce chlupatý. Cípy korunního lemu silně zahnuté zpět, na vnější části jemně ochmýřené, vnitřní struktura květu složitá, ve středu květu je pakorunka z 5 kornoutkovitých cípů. Plody jsou velké, oválné až téměř kulovité měchýřky (5–7,5 cm dlouhé, 4,5–5,5 cm široké), hustě pokryté jemnými ostny, až 7 mm dlouhými, ve zralosti žlutavé, terminální zoban velmi krátký, nenápadný, zanořený do vroubkovaného vrcholu. Obsahují množství semen 2 mm dlouhých, chlupatých, semena jsou rozšiřována větrem. Při poranění všechny části rostliny vylučují jedovatou mléčně bílou latexovou šťávu.
Záměny: Od velmi podobného druhu Gomphocarpus fruticosus se liší většími plody (50–75 × 45–55 mm proti 23–59 × 22–30 mm), které nemají protáhlou špičku.
Využití: Pěstuje se jako rostlina ozdobná květy i plody, používá se i do suchých vazeb. Má široké použití v tradiční medicíně zemí jižní Afriky. Kořeny se užívají k léčbě bolesti žaludku, sušené listy rozemleté na prášek se šňupou proti bolestem hlavy. Mléčný latex se používá k léčbě bradavic. Ze stonků se získává vlákno. Čerstvá nať zasunutá do krtin odpuzuje krtky.
Fotografováno dne 23. 11. 2010 (Réunion, Jardin d’Éden, Saint Giles les Bains).