Johann Heinrich Robert Göppert se narodil dne 25. července 1800 v dolnoslezské Šprotavě (Szprotawa, Sprottau), zemřel 18. května 1884 ve Vratislavi (Wrocław, Breslau). Byl to německý lékař, botanik, jeden ze zakladatelů paleobotaniky.

Jeho otec byl lékárníkem, svému synovi poskytl lékárnickou praxi v rodné Šprotavě, následně jej poslal na studia do Hlohova. V roce 1821 nastoupil Johann Heinrich na medicínu ve Vratislavi, odtud byl v roce 1824 vyloučen pro členství ve vratislavském studentském buršenšaftu, dostudoval tedy v Berlíně. V roce 1826 se usadil jako lékař ve Vratislavi, v roce 1831 byl jmenován kurátorem ve vratislavské botanické zahradě, v tomto roce se vyznamenal i při epidemii cholery (cholera postihla v této době velkou část Evropy, mimo jiné i Prahu, kde se o nemocné zase staral např. botanik K. B. Presl).
Od roku 1839 byl řádným profesorem botaniky a v roce 1852 se stal ředitelem vratislavské botanické zahrady, kde působil až do své smrti. Do historie botanické zahrady se zapsal modernizací skleníků, organizací sbírek podle systematických i fytogeografických hledisek, avšak v alpinetu zahrady nechal v roce 1856 vytvořit také velmi pozoruhodnou miniaturu geologického profilu uhelné sloje z okolí slezského Valbřichu (Wałbrzych, Waldenburg), kterou doplnil o expozici fosilních rostlin. V roce 1854 jeho zásluhou vzniklo ve Vratislavi i Botanické muzeum.
Ve svém vědeckém díle se věnoval rostlinné morfologii, anatomii a fyziologii, avšak obzvláště cenné jsou především jeho práce paleobotanické, je řazen k otcům paleobotaniky. V roce 1840 našel v uhlí mikroskopické stopy rostlinných buněk, čímž jednoznačně vyřešil dřívější dlouhou odbornou diskusi o původu uhlí. Významně se věnoval i studiu jantaru. Jeho sbírka fosilií patřila tehdy k nejvýznamnějším na světě.

Z jeho odborného díla jmenujme například:

  • Über die Wärmeentwickelung in den Pflanzen, deren Gefrieren und die Schutzmittel gegen dasselbe (1830)
  • Über Wärmeentwickelung in der lebenden Pflanze (1832)
  • Die fossilen Farnkräuter (1836)
  • De floribus in statu fossili (1837)
  • De coniferarum structura anatomica (1841)
  • Die Gattungen der fossilen Pflanzen, verglichen mit denen der Jetztzeit (1841)
  • Abhandlungen über die Entstehung der Steinkohlenlager aus Pflanzen (1848)
  • Abhandlung über die Beschaffenheit der fossilen Flora in verschiedenen Steinkohlenablagerungen eines und desselben Reviers (1849)
  • Beiträge zur Tertiärflora Schlesiens (1852)
  • Die Tertiärflora von Schoßnitz in Schlesien (1855)
  • Die Tertiärflora auf der Insel Java (1855)
  • Über die fossile Flora der silurischen, der devonischen und der untern Kohlenformation (1860)
  • Die fossile Flora der permischen Formation (1864)
  • Über Aphyllostachys, eine neue fossile Pflanzengattung, sowie über das Verhältnis der fossilen Flora zu Darwins Transmutationstheorie (1866)
  • Die Strukturverhältnisse der Steinkohle (1867)
  • Skizzen zur Kenntnis der Urwälder Schlesiens und Böhmens (1868)
  • Über Inschriften und Zeichen in lebenden Bäumen (1869)
  • Über die Riefen des Pflanzenreichs (1869)
  • Über die innern Vorgänge beim Veredeln der Bäume und Sträucher (1874)
  • Die Flora des Bernsteins und ihre Beziehungen zur Flora der Tertiärformation und der Gegenwart (1883, spoluautor Anton Menge)

V botanických citacích se používá zkratka jeho jména ve tvaru Göpp., v IPNI je uveden v 30 záznamech. Na jeho počest byl pojmenován rod Goeppertia Griseb. (Bisgoeppertia Kuntze; Gentianaceae) a pojmenovány například druhy Agave goeppertiana Jacobi, Primula goeppertiana Pax či Salix goepperti Andersson.
Johann Heinrich Robert Göppert