Syn.: Guizotia scabra subsp. schimperi (Sch. Bip.. ex Walp.) Baagoe, Sigesbeckia somalensis S. Moore
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Guizotia schimperi
Rozšíření: Pochází pravděpodobně z horských oblastí východní Afriky z Etiopie a přilehlých oblastí Eritrey a Somálska, původní výskyt v Keni je nejistý. Nedávno byl zjištěn, zřejmě jako zavlečený, také v Nigérii a Gabonu.
Ekologie: Roste nejčastěji v druhotných keřových porostech nebo člověkem ovlivněných trávnících, často v příkopech podél cest nebo jako plevel. Lokality leží v nadmořské výšce 1300–2600 m.
Guizotia schimperi
Popis: Přímá jednoletá nebo vytrvalá bylina, dorůstá výšky až 1,5 m; stonky jsou větvené, proužkované, odstále chlupaté. Listy jsou vstřícné, přisedlé až prorostlé, vejčité až kopinaté nebo obkopinaté, 5–15 cm dlouhé a 1–4,5 cm široké, měkce pýřité, celokrajné nebo pilovité, špičaté. Úbory jsou četné, na chlupatých stopkách; vnějších listenů je 5(–6), vejčitých, zelených, vnitřní jsou poněkud kratší; lůžko úboru je plevkaté; jazykovitých květů je 6–8, samičích, ligula je 6–15 mm dlouhá, na vrcholu s 3 zoubky, květy terče jsou oboupohlavné, s korunou trubkovitou, 3–4,5 mm dlouhou, žlutou. Nažky jsou obvejčité, vnější trojboké, vnitřní čtyřboké, 1,8–2,5(–3) mm dlouhé, černé; chmýr chybí.
Poznámka: Od tohoto druhu je zřejmě odvozen mastňák habešský (Guizotia abyssinica), který je v Etiopii běžně pěstován jako kulturní plodina – z jeho nažek se lisuje olej. V přírodě ale navíc často zřejmě dochází ke křížení s druhem Guizotia scabra. Vzniklí kříženci jsou zřejmě plodní a schopní zpětné hybridizace, takže s rodičovskými druhy tvoří hybridní roje.
Guizotia schimperi
Guizotia schimperi
Guizotia schimperi
Guizotia schimperi
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 27. 10. 2013 (Etiopie, Gondar).