Syn.: Gunnera falklandica Hook., Gunnera integrifolia Blume, Gunnera plicata Vahl, Gunnera reniformis Gay ex Blume, Misandra magellanica (Lam.) J. F. Gmel.
Čeleď: Gunneraceae Meisner – batorovité
Gunnera magellanica
Rozšíření: Jihoamerický druh s velkým areálem, který se ostrůvkovitě táhne andským systémem od Kolumbie přes Ekvádor, Peru a Bolívii do Argentiny a Chile. Zasahuje až na Ohňovou zemi a na Falklandské ostrovy.
Ekologie: Roste na vlhkých místech ve formaci páramo, ale i v křovinách a v podrostu lesů s dominantními druhy rodu Notofagus. V severní části areálu vystupuje až do 4300 m, zatímco na chladnějším jihu roste od hladiny moře do 1500 m.
Gunnera magellanica
Popis: Vytrvalá dvoudomá bylina s tlustým oddenkem pokrytým velkými hnědými šupinami, z něhož vyhání dlouhé plazivé výběžky. Řapík je 2–10 cm dlouhý, hustě přitiskle až přímo odstále chlupatý; čepel je ledvinitá až okrouhlá, 2–7 cm v průměru, na líci téměř lysá, na rubu na žilkách chlupatá, s otevřenou bází, na okraji vroubkovaná a brvitá. Samčí květenství je hustá vrcholičnatá lata na stvolu o něco delším než listy; květy jsou 4četné, stopkaté, kališní cípy jsou podlouhlé, až 8 mm dlouhé, chlupaté, špičaté; koruna chybí; tyčinky jsou 2, s tenkými nitkami; semeník chybí. Samičí květenství je vždy kratší než listy; květy jsou 4četné, přisedlé; kališní cípy jsou asi 5 mm dlouhé; koruna a tyčinky chybějí; semeník je jednopouzdrý. Plod je sytě červená kulovitá peckovice 3–5 mm v průměru.
Gunnera magellanica
Gunnera magellanicaGunnera magellanica
Gunnera magellanica
Gunnera magellanica
Gunnera magellanica
Fotografoval Mário Duchoň, dne 10. 3. 2014 (Ekvádor, Parque nacional Sangay, El Altar).