Syn.: Aecidium cancellatum Pers., Gymnosporangium fuscum DC., Podisoma juniperi-sabinae Fr., Puccinia juniperi Pers., Roestelia cancellata Rebent., Tremella clavariiformis var. digitata (Hoffm.) Pers., Tremella clavariiformis digitata (Hoffm.) Pers., Tremella digitata Hoffm., Tremella fusca DC., Tremella sabinae Dicks. – obnaženka hrušňová, rzivost hrušní
Čeleď: Pucciniaceae Chevall. – rzi
Gymnosporangium sabinae
Rozšíření: Je to eurasijský druh, je široce rozšířená v celé Evropě, v některých zemích Asie ( Blízký východ, Čína, Korea) a severní Afriky (Alžírsko, Maroko). Zavlečena do Severní Ameriky (Kanada, USA).
Ekologie: Je to dvoubytný druh, t. j. střídá dva hostitele: hrušeň (Pyrus sp.) a čtyři druhy jalovce – jalovec chvojka (Juniperus sabina) a jalovec čínský (Juniperus chinesis), jalovec viržinský (Juniperus virginiana) a jalovec červenoplodý (Juniperus oxycedrus).
Gymnosporangium sabinae
Popis: Rez hrušňová vytváří na svrchní straně napadených listů hrušní oranžově zbarvené, později červeně lemované skvrny se shluky černých teček (spermogonia, produkující spermacie). Vzácně mohou být napadeny i mladé letorosty a plody. Na spodní straně listů v místě oranžových skvrn vyrůstají pohárkovité plodnice okrové barvy (aecia, aecidia) – zpočátku jako hrbolky, které se později kuželovitě protahují do výšky až 8 mm, koncem léta jsou ve zralosti roztřepené a uvolňují aeciospory – tzv. letní výtrusy. Výtrusy jsou vzduchem přenášeny na povrch jehlic jalovce, kde vyklíčí a prorůstají do pletiva. Na jaře některé jejich výhony jalovce zesílí a od března do května se na nich objevují žlutohnědé nebo oranžovohnědé výrůstky jazykovitého až květákovitého tvaru, za vlhka slizovité, za sucha prášivé, velké až 2,5 cm. Výrůstky obsahují telia, v nichž se tvoří teliospory – tzv. zimní výtrusy houby, které se šíří v době květu na hrušně. Teliospory jsou oranžovohnědé, dvoubuněčné, 38–51,5 × 18,5–25 µm velké.
Gymnosporangium sabinae
Gymnosporangium sabinae
Poznámka: Rez hrušňová je významnou chorobou hrušní a jalovců v těch lokalitách, kde jsou oba hostitelé ve vzdálenosti do 150 až 200 metrů. Hrušně při silném napadení chřadnou, nové letorosty uvadají. Napadený jalovec má slabší růst, někdy zasychají větvičky. Zůstává trvalým zdrojem infekce pro hrušně. Jednotlivé odrůdy hrušní jsou k chorobě různě náchylné.
Gymnosporangium sabinae
Fotografováno v září 2009 (Věra Svobodová) a na jaře 2010 (Lubomír Mlčoch).