Syn.: Catha europaea Boiss., Catha grossulariae Tul., Catha senegalensis (Lam.) G. Don, Catha senegalensis Webb, Celastrus coriaceus Guill. et Perr., Celastrus decolor Delile, Celastrus europaeus Boiss., Celastrus glaucus R. Br., nom. inval., Celastrus saharae Batt., Celastrus senegalensis Lam., Gymnosporia baumii Loes., Gymnosporia benguelensis Loes., Gymnosporia crenulata Engl., Gymnosporia dinteri Loes., Gymnosporia eminiana Loes., Gymnosporia eremoecusa Loes., Gymnosporia europaea (Boiss.) Masf., Gymnosporia grossulariae (Tul.) Loes., Gymnosporia intermedia Chiov., Gymnosporia paniculata Baker, Gymnosporia saharae (Batt.) Loes. ex Engl., Maytenus baumii (Loes.) Exell et Mendonça, Maytenus senegalensis (Lam.) Exell
Čeleď: Celastraceae R. Br. – jesencovité
Gymnosporia senegalensis
Rozšíření: Rozsáhlý areál se rozkládá především v subsaharské Africe, kde roste od Mauritánie po Súdán, ale také Maroku a v horských skupinách centrální Sahary a přesahuje dokonce do jižního Španělska. Na východě afrického kontinentu téměř souvisle až po Mozambik a Jihoafrickou republiku, také v Angole, Namibii a Botswaně. Také se vyskytuje na ostrově Aldabra a na Madagaskaru. Asijská část areálu roste na jihu a východě Arabského poloostrova, v Íránu, Afghánistánu, Pákistánu i v Indii.
Ekologie: Provází opadavé lesy, křovinatou savanu, okraje galeriových lesů a lemy bažin, také vádí. Vystupuje až do nadmořské výšky 2400 m.
Gymnosporia senegalensis
Popis: Dvoudomý, vzácně jednodomý keř nebo stromek, dorůstá výšky 0,5–9(–15) m, často s kolci až 4 cm dlouhými; letorosty jsou zploštělé, rezavé a často ojíněné, později oblé a šedohnědé. Listy jsou střídavé, obvykle soustředěné na koncích letorostů, řapík je 3–13(–20) mm dlouhý; čepel je podlouhlá nebo obkopinatá až vejčitá, obvejčitá nebo řidčeji až téměř okrouhlá, 2–11,5 cm dlouhá a 0,5–5,7(–6,3) cm široká, kožovitá, na bázi klínovitá až zúžená, na okraji obvykle tupě pilovitá nebo vroubkovaná, řidčeji až celokrajná, na vrcholu tupá až zaokrouhlená, vzácně s krátkou nasazenou špičkou. Květenství vyrůstá samostatně nebo po několika v úžlabí nebo na krátkých postranních větvičkách; květů bývá 3–60, jsou jednopohlavné, 5četné, vonné; kališní lístky jsou kopinaté až téměř okrouhlé, 0,3–1,2 mm dlouhé, zaokrouhlené, na okraji brvité; korunní lístky jsou podlouhlé až obkopinaté, 1–3,5 mm dlouhé, bílé, zelenavé nebo žlutavé, někdy narůžovělé; samčí květy mají 5 tyčinek kratších než koruna a drobné pistillodium; v samičích květech je 5 staminodií a kulovitý semeník z 2(–3) plodolistů. Plodem je růžová nebo červená kulovitá až hruškovitá tobolka 2–6 mm dlouhá, obvykle s 1–2 semeny.
Využití: Ve větší části svého areálu patří k oblíbeným léčivým rostlinám. Má antimikrobiální účinky a používá se především při horečnatých stavech, také při bolestech zubů.
Poznámka: Velmi variabilní druh, proměnlivý ve vzrůstu, tvaru listů i uspořádání květů; odchylky však mají kontinuální charakter. Pouze rostliny ze severozápadu areálu (Maroko, Španělsko) bývají odlišovány jako samostatný poddruh (subsp. europaea): bývají pravidelně nižší a více trnité.
Gymnosporia senegalensis
Gymnosporia senegalensis
Gymnosporia senegalensis
Gymnosporia senegalensis
Fotografováno dne 30. 9. 2015 (Omán, gov. Al Wusta, Duqm).