Emil Hadač se narodil 10. května 1914 v Lázních Bohdaneč, zemřel 23. dubna 2003 v Praze. Český botanik.

Emil Hadač

Obecnou školu nastoupil v Bohdanči a dokončil v Pardubicích. Také Státní reálné gymnázium absolvoval v Pardubicích. V Praze pak vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Za svého života podnikl mnoho zahraničních cest, ať už pracovních nebo jen tak putovních, při kterých se ale hojně zajímal o rostliny. Navštívil tak např. Balkán, Norsko, Špicberky, Kubu, Island, Irák, Kurdistán, Kavkaz a další země. Hodně pracoval i na Slovensku.
Pracoval v mnoha vědeckých ústavech a společnostech (Ústav užité botaniky a technické mikroskopie, Pedagogická fakulta UK v Plzni, Botanický ústav ČSAV) a některé i řídil (Státní ústav pro výzkum peloidů ve Františkových Lázních, Ústav krajinné ekologie ČSAV, Ekologická sekce Čs. biologické společnosti, Čs. bioklimatická společnost při ČSAV). Pracoval také jako předseda vědecké rady Krkonošského národního parku a redakční rady časopisu Vesmír a jako místopředseda Čs. botanické společnosti.
Jeho bibliografie obsahuje několik stovek prací. Se svým bratrem Janem zpracovali Květenu Pardubicka. Pak to byly další květeny různých území (Kotlina Siedmich prameňov v Belianských Tatrách, Bukovské vrchy, Železné hory, Plzeňsko atd.) na kterých spolupracoval s dalšími autory. Napsal i několik populárně naučných a cestopisných knih (Svalbard – studené pobřeží, V zemi sopek a ledovců, Krajina a lidé, Ekologické katastrofy).
Byl jedním z našich nejlepších fytocenologů. Popsal několik desítek nových společenstev u nás, ale i v zahraničí.
Emil Hadač byl nejen vynikající odborník, ale také člověk. Byl skromný, přátelský. Rád spolupracoval s dalšími botaniky, často i o několik desítek let mladšími. Povídal si s nimi o všem možném a jeho vyprávění dokázalo vždy zaujmout.
Emil Hadač
Emil Hadač