Čeleď: Gentianaceae Juss. – hořcovité
Halenia minima
Rozšíření: Endemit malého území v Ekvádoru, dosud je znám z provincií Azuay, Loja a Morona Santiago.
Ekologie: Roste ve formaci páramo, zejména na krátkostébelných pastvinách, na skalkách a na okrajích cest. Lokality leží v nadmořské výšce 3000–5000 m.
Halenia minima
Popis: Drobná vytrvalá trsnatá bylina nanejvýš 15 cm vysoká; z trsu vyrůstá více přímých nebo vystoupavých lodyh. Přízemní listy tvoří růžici, jsou tlusté, s řapíkem kratším než čepel, která je obkopinatá, do 10 mm dlouhá a 2–3 mm široká, nezřetelně 3žilná; lodyžní listy jsou vstřícné, přisedlé, eliptické, 3–8 mm dlouhé a asi 2 mm široké. Květenství je okolík 2–4(–7) květů, řidčeji jsou květy jednotlivé; květní stopky jsou asi 1,5 cm dlouhé, lysé; kališní cípy jsou obkopinaté, 4–5 mm dlouhé, špičaté; koruna je 6–8 mm dlouhá, žlutozelená, s vejčitými, špičatými cípy zdéli korunní trubky, ostruhy jsou tenké, rozestálé, slabě zakřivené, asi 4 mm dlouhé; tyčinek je 5; semeník je dvoupouzdrý. Plody jsou vejcovité tobolky.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2004) řadí tento druh k potenciálně ohroženým (NT).
Halenia minima
Halenia minima
Fotografoval Mário Duchoň, dne 1. 3. 2014 (Ekvádor, Parque nacional El Cajas).