Syn.: Halleria ilicifolia Bonati, Halleria pendula Bonati, Halleria tetragona Baker
Čeleď: Stilbaceae Kunth
Rozšíření: Endemit Madagaskaru, vyskytuje se v provinciích Antsiranana, Mahajanga, Toamasina, Antananarivo a Fianarantsoa, zejména v horách ve východní polovině ostrova.
Ekologie: Provází vlhčí horské lesy, vystupuje až do výšek nad 2000 m.
Popis: Bohatě větvený keř nebo menší stromek; mladší větvičky jsou výrazně hranaté. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, kožovité, eliptické, 2,5–4 cm dlouhé, lysé, téměř celokrajné, na vrcholu tupé a s krátkým hrotem. Oboupohlavné 4četné květy skládají přisedlé úžlabní okolíky; květní stopky jsou 6–8 mm dlouhé; někdy jsou přítomny krátké listence; kalich je široce zvonkovitý, asi 2 mm dlouhý, s nevýraznými trojúhelníkovitými cípy; koruna je trubkovitá, 1,8–2,3 cm dlouhá, červená, na bázi velmi úzká, na vrcholu s krátkými cípy; tyčinky jsou 4, vyniklé z koruny; semeník je svrchní, dvoupouzdrý, čnělka je nitkovitá. Plodem je bobule.
Poznámka: Do rodu Halleria se v současné době řadí asi čtyři druhy, z nichž dva rostou na africkém kontinentě (Halleria lucida zasahuje až na jih Arabského poloostrova), dva jsou endemity Madagaskaru. V minulosti byl řazen do čeledi Scrophulariaceae, na základě analýzy DNA byl přeřazen do čeledi Stilbaceae, o níž se původně myslelo, že zahrnuje pouze kapské endemity.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 17. 10. 2016 (Madagaskar, Parc national d’Andringitra).