Georg Handsch se narodil dne 20. března 1529 v České Lípě, zemřel 1578. Botanik a lékař, autor knihy o rybářství v Čechách z poloviny 16. století a překladatel Matthioliova herbáře do němčiny.

V rodišti se mu dostalo i prvého vzdělání, poté přešel na protestantskou latinskou školu v městečku Goldberg (česky Zlatá, obec, která se dnes nachází v polském Dolním Slezsku).
Roku 1544 odchází do Prahy. V Praze studoval nejprve u Jana Šentygara, poté se stal pomocníkem Matouše Kolina z Chotěřiny. Díky nim se seznámil s významnými pražskými humanisty – získal podporu a přátelství Jana Hodějovského z Hodějova a sblížil se s doktorem Oldřichem Lehnerem z Kouby (dvorský lékař krále Ferdinanda I.). Mezi lety 1547–48 u něj Handsch pracoval jako lékařský asistent, poté přešel k Andreasu Gallovi.
Roku 1550 se vydává do Itálie, v Padově začal studovat medicínu. Zaujala ho také zdejší botanická zahrada (vůbec nejstarší univerzitní botanická zahrada, založená roku 1545), z jeho zápisků je zřejmé, že byl jejím častým návštěvníkem. V roce 1553 byl promován na lékaře ve Ferraře, poté navštívil ještě Trident a roku 1553 se vrací zpět do Prahy. Po návratu začal učil v Kolinově škole.
V Čechách mu byl rovněž Ferdinandem I. přiznán dědičný erb, odtud tedy přídomek z Limuz (osada nedaleko Českého Brodu). Učitelské zaměstnání ale po krátké době opustil a vstoupil do služeb Hodějovského – spravoval jeho knihovnu a věnoval se redigování humanistických příspěvků. Tato práce ho však zcela neuspokojovala, proto si otevřel vlastní lékařskou praxi. Z hlediska floristického je ovšem zajímavé především to, že společně se skupinkou dalších lékařů začal pořádat botanické exkurze po pražských zahradách a do okolí Prahy. Handschovy zápisky z těchto vycházek jsou dnes uloženy v Österrechische National Bibliothek. Popisy rostlin jsou stručné, v mnohém možná připomenou současné zápisky z exkurzí, většinou ale není uvedeno datum, místo lze také často obtížně určit. Spíše než faktografický zdroj je tento materiál zajímavou ilustrací nově se objevujícího fenoménu studia rostlin v přírodě. Antické texty, ze kterých renesanční vědění o rostlinách vychází, začínají být konfrontovány s „knihou přírody“. Těchto pionýrských výletů se kromě Handsche účastnili také Tadeáš Hájek z Hájku, Matouš Kolin a dokonce i věhlasný italský lékař Pietro Andrea Mattioli.
Známost s Mattiolim byla pro Handsche přínosná i co se jeho hmotného zajištění týče. Začal pracovat na překladu Mattiolova herbáře do němčiny (souběžně vzniká také český překlad od Tadeáše Hájka z Hájku). Herbář vyšel v Praze roku 1563 (pod názvem New Kraüterbuch) a stejně jako české vydání je vyzdoben nádhernými, takřka celostránkovými dřevořezy. Díky Mattiolimu se Handsch dostal také do dvorských kruhů místodržitele Ferdinanda Tyrolského. Ferdinand v roce 1566 opouští Prahu, s ním odchází i Handsch, který vystřídal Mattioliho ve funkci arcivévodova osobního lékaře. Dostává se do Innsbrucku, kde si otevřel také vlastní lékařskou praxi a lékárnu. Dále se věnuje i přírodovědnému bádání. Sepsal zde – vedle pražského herbáře – svůj asi nejrozsáhlejší spis Historia animalium. Dílo nikdy nevyšlo tiskem. Jeho další spis Die Elbefischerei in Böhmen und Meissen vydán byl, ale až v roce 1933. Roku 1578 Handsch Tyrolsko opustil a vrátil se do své rodné České Lípy, brzy na to zemřel.
Georg Handsch
Literatura:
Smolka, J.; Vaculínová, M.: Renesanční lékař Georg Handsch (1529–1578). Dějiny vědy a techniky, XLIII, 2010.
Maiwald, V.: Geschichte der Botanik in Böhmen. C. Formme, Wien, 1904.