Syn.: Boletus rutilans Pers., Hemidiscia rutilans (Pers.) Lázaro Ibiza, Inodermus rutilans (Pers.) Quél., Inonotus rutilans (Pers.) P. Karst., Leptoporus rutilans (Pers.) Quél., Phaeolus rutilans (Pers.) Pat., Polyporus rutilans (Pers.) Fr., Polystictus rutilans (Pers.) Bigeard & H. Guill., hnědák červenající
Čeleď: Polyporaceae Fr. ex Corda – chorošovité
Hapalopilus rutilans

Hapalopilus rutilans

Rozšíření a ekologie: Vyrůstá dosti hojně v květnu až listopadu v dubových a dubohabrových lesích na mrtvém a odumírajícím dřevu listnáčů, především dubů, ale i buků, jeřábů, bříz, habrů, lísek, někdy i jedlí. Vytváří jednoleté plodnice.
Popis: Klobouk má průměr 2–12 cm, je polokruhovitý až ledvinitý, měkce polštářovitý, bokem přirostlý k substrátu. Má plstnatý povrch, ve stáří lysý. Má okrově až skořicově hnědou, někdy i načervenalou barvu. Rourky jsou dlouhé 0,5–1,5 cm, šedohnědé, póry okrouhlé až hranaté, okrové nebo skořicové, na otlačených místech červenohnědé. Dužnina je v mládí vláknitá, později korkovitá, světle skořicové barvy, na řezu nebo při poranění hnědočervená. Vůně je slabě anýzová. Výtrusný prach je bílý se žlutavým odstínem, výtrusy bezbarvé, hladké, elipsoidní, zašpičatělé na koncích, 3,5–5 × 2–3 µm velké.
Záměny: Vzácný hlinák šafránový (Hapalopilus croceus) má žlutooranžové barvy. Outkovka rumělková (Pycnoporus cinnabarinus) má rumělkově červené plodnice.
Poznámky: Hlinák červenající je jedovatý. Používal se k získání barviv k barvení látek.
Hapalopilus rutilansHapalopilus rutilans
Fotografováno dne 30. 5. 2009 v Roztockém háji.