Syn.: Gnaphalium stoechas L., Elichrysum stoechas (L.) DC., orth. var.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Helichrysum stoechas
Rozšíření: Celý Mediterán – od Pyrenejského poloostrova a severozápadní Afriky, na východ po Turecko. Nominátní poddruh (na našich snímcích) roste v západní části Středozemí, na východě najdeme poddruh Helichrysum stoechas subsp. barrelieri.
Ekologie: Roste na písčitých a kamenitých stanovištích včetně písečných dun, typickým stanovištěm jsou středomořské garrigue. Druh kvete od dubna do července.
Helichrysum stoechas
Popis: Nízký, do 50 cm vysoký vzpřímený polokeř. Listy na líci hustě bíle plstnatě chlupaté, celokrajné s podvinutým okrajem, čárkovité, úzce kopinaté, 20–30 mm dlouhé, při rozemnutí silně aromatické. Květenství dosahuje 20–30 mm v průměru, v koncovém chocholíku, zákrovy vejčité až kulovité, vnější zákrovní listeny blanité, lesklé, světle žluté. Koruna sytě žlutá až zlatožlutá. Plodem je nažka.
Záměny: V Mediteránu se vyskytují i další podobné druhy. Záměna přichází v úvahu u smilu italského (Helichrysum italicum), který je zpravidla vyšší, s listy zprvu hustě chlupatými, později olysalými, úzce zvonkovitým až válcovitým zákrovem a kožovitými, suchomázdřitými vnějšími zákrovními listeny.
Helichrysum stoechasHelichrysum stoechas
Helichrysum stoechas
Helichrysum stoechas
Fotografováno dne 23. 8. 2009 (Francie, Vers Pont du Gard, břeh řeky).