Syn.: Hemerocallis lilioasphodelus L. var. fulvus L., Hemerocallis crocea Lam.
Čeleď: Hemerocallidaceae R. Br. – denivkovité; Xanthorrhoeaceae Dum.
Hemerocallis fulva
Rozšíření: Původním je tento druh pravděpodobně v Číně, Japonsku, Koreji, Indii, Střední Asii a na Kavkazu, v areálu se rozlišuje několik variet. V současnosti pěstován jako dekorativní trvalka v mnoha částech světa, zplanělý v Evropě i Severní Americe. U nás se pěstuje v zahradách, nezřídka zplaňuje.
Ekologie: Roste ve světlých lesích a křovinách, na březích vodních toků, v Asii v pásmu od 300 do 2500 m n. m., v Evropě a Americe v okolí lidských sídel a zahrad, podél cest, na rumištích a skládkách.
Hemerocallis fulva
Popis: Vytrvalá bylina, 70–150 cm vysoká, listy široce čárkovité, kýlnaté, 70–100 cm dlouhé a 2,5–3 cm široké, stvol přímý, 6–12(–20)květý, květy nevonné, koruna nálevkovitá, 5–10(–12) cm v průměru, korunní lístky oranžové až červené či rezavě hnědé, vnitřní i vnější skoro stejně dlouhé, se zvlněným okrajem, kvete od června do července. Plodem je tobolka, u nás je rostlina neplodná.
Poznámka: Denivka je populární zahradní trvalkou, v posledních desetiletích se na náš trh dostala celá řada kultivarů. Pěstování je snadné, bezproblémové, vyhovuje jim slunné stanoviště, půdy nepříliš vlhké. Jednotlivé květy kvetou jen jediný den, hned jsou však nahrazeny dalšími, které v kvetení pokračují. Poupata denivek se používají v čínské tradiční kuchyni.
Hemerocallis fulvaHemerocallis fulva
Hemerocallis fulva
Fotografoval Jindřich Houska dne 3. 7. 2006 (Slovensko, Neporadza, okraj cesty ve vesnici).