Syn.: Hepatica triloba Gilib., Anemone hepatica L.
Česká jména: jatrník trojilistý (Huber 1596), podlíška trojušetná (Presl 1819), podliška trojušetná (Opiz 1852), sasanka jaterník, plicník (Sloboda 1852), jaterník trojlaločný, podléska (Čelakovský 1879, Polívka 1912), jaterník podléška (Dostál 1950), jaterník trojlaločný (Dostál 1989), jaterník podléška (Kubát 2002)
Slovenská jména: jatrník třílaločnatý (Reuss 1853), pečeňovník trojlaločný (Dostál 1950, Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité
Rozšíření: Rozšířen ve střední Evropě a zasahující do Středomoří, částečně i do Asie. V Česku od západu na východ až po Hanou a Moravskou bránu, v Karpatech je vzácný.
Ekologie: Rostlina slabě vlhkých až vysychavých půd, jak vápnitých, zásaditých, tak i neutrálních. Roste v prosvětlených listnatých a smíšených lesech na kamenitém a hliněném podkladu.
Popis: Pro jaterník jsou typické jsou tuhé trojlaločné listy na dlouhém řapíku vyrůstající v přízemní růžici až po odkvětu a přezimující. Květ je výrazně modře zbarvený, někdy může být bílý nebo narůžovělý, tvoří ho až 10 úzkých okvětních lístků. Kvete brzo na jaře od března do dubna, květy jsou za neslunečného dne zavřené a rostlina je téměř přehlédnutelná.
Využití: Dříve se rostlina používala v lidovém léčitelství – je slabě jedovatá. Jaterníky jsou s oblibou pěstovány také v zahradách.
Ohrožení a ochrana: Zákonem chráněný druh v Maďarsku.
Poznámka: Druh je dosti variabilní, kromě forem s barevně odlišnými květy se objevují i plnokvěté odchylky.
Fotografováno v březnu 2003 (Petr Krása: Sokolovsko), v březnu 2008 (Ladislav Hoskovec: Praha, Radotínské údolí) a v březnu a dubnu 2005 (Pavel Sekerka: Botanická zahrada hlavního města Prahy).
